Job Jób, kapitola Kniha Jób, kapitola 9
Odpověděv pak Job, řekl: I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným? Job 4:17A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov. Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil? Job 37:23On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své. Jer 51:25; Mat 17:20On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její. On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje. Jos 10:13; 2Ki 20:11On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských. Jer 51:15On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne. On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu. Job 5:9Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho. Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš? Isa 10:15; Isa 14:27Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní. Nam 1:6Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl? Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu. Job 10:7Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj, Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny. Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi. Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí? Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží. Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého. 1Co 4:4Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje. Job 34:9Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá; Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest? Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí. Job 7:7; Psa 90:10Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu. Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se: Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš. Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval? Job 7:20Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své, Jer 2:22Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé. Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud. Ecc 6:10; Jer 49:19Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba. Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil, Psa 89:32Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.1Co 4:4