ActApg SkutkyApostelgeschichte, kapitolaKapitel Skutky apoštolůDie Apostelgeschichte des Lukas, kapitolaKapitel 7

Štěpánova řeč

Velekněz se ho zeptal: „Je to tak?“

Štěpán odpověděl: „Bratři a otcové, slyšte! Když byl náš otec Abraham ještě v Mezopotámii, předtím než se usadil v Cháranu, ukázal se mu Bůh slávy a řekl mu: ‚Odejdi ze své země a ze svého příbuzenstva a pojď do země, kterou ti ukážu.‘ Gen 12:1; Neh 9:7Tehdy odešel ze země Chaldejců a usadil se v Cháranu. Když pak jeho otec zemřel, Bůh ho odtud přestěhoval do země, v níž teď bydlíte. Nedal mu v ní za dědictví ani stopu země, ale slíbil ji dát do vlastnictví jemu a jeho semeni po něm. I když byl ještě bezdětný, Bůh mu řekl: ‚Tvoji potomci budou žít jako přistěhovalci v cizí zemi. Budou zotročeni a utiskováni po čtyři sta let. Gen 15:13; Exo 12:40; Gal 3:17Národ, jemuž budou otročit, ale budu soudit,‘ řekl Bůh. ‚Potom odejdou a budou mi sloužit na tomto místě.‘ Tehdy mu vydal smlouvu o obřízce. Když pak Abraham zplodil Izáka, osmého dne ho obřezal a stejně tak Izák Jákoba a Jákob dvanáct patriarchů.Gen 17:10; Gen 21:4; Gen 25:26; Gen 29:31; Gen 35:22

Patriarchové žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta, ale Bůh byl s ním. Gen 37:28; Psa 105:17Vysvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu před faraonem, egyptským králem, milost a moudrost, takže ho ustanovil správcem Egypta i celého svého domu.Gen 41:38; Gen 41:41

Potom nastal po celém Egyptě i Kanaánu hlad a veliké soužení, takže naši otcové neměli co jíst. Když Jákob uslyšel, že v Egyptě je obilí, poslal tam naše otce. Gen 42:1Když přišli podruhé, Josef se dal svým bratrům poznat, a tak se farao seznámil s Josefovou rodinou. Gen 45:4Josef pak k sobě pozval svého otce Jákoba i celé své příbuzenstvo v počtu sedmdesáti pěti osob. Gen 46:27Jákob tedy sestoupil do Egypta, kde zemřel on i naši otcové. Gen 46:5; Gen 49:33Potom byli přeneseni do Šechemu a pochováni v hrobě, který Abraham koupil za stříbro od synů Šechemova otce Chamora.Gen 23:16; Gen 50:13; Jos 24:32

Jak se blížil čas, kdy se mělo naplnit Boží zaslíbení Abrahamovi, náš lid v Egyptě rostl a množil se, Exo 1:7; Psa 105:24dokud nepovstal jiný král, který už o Josefovi nevěděl. Choval se k našemu národu lstivě a nutil naše předky odkládat vlastní novorozence, aby nepřežili.

V té době se narodil Mojžíš. Byl překrásný. Tři měsíce ho chovali v rodném domě, Exo 2:2; Heb 11:23a když ho museli odložit, vzala si ho faraonova dcera a vychovala ho jako vlastního syna. Exo 2:5; Exo 2:10Mojžíš byl vyučen veškeré moudrosti Egypťanů a byl mocný ve slovech i skutcích.

Když mu bylo čtyřicet let, rozhodl se navštívit své bratry, syny Izraele. Uviděl, jak jeden z nich trpí bezpráví; zastal se ho, pomstil toho ubožáka a Egypťana zabil. Exo 2:12Myslel si, že jeho bratři porozumí, že jim Bůh skrze něho přináší spásu, ale oni nerozuměli. Navštívil je i druhého dne a snažil se usmířit jejich potyčku: ‚Muži, jste bratři! Proč jeden druhému ubližujete?‘ Exo 2:13Ten, který ubližoval svému bližnímu, jej však odstrčil: ‚Kdo tě ustanovil naším vůdcem a soudcem? Chceš mě snad zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?‘ Kvůli těm slovům pak Mojžíš utekl a žil jako přistěhovalec v midiánské zemi, kde zplodil dva syny.

Po dalších čtyřiceti letech se mu na poušti u hory Sinaj ukázal anděl v plameni hořícího keře. Exo 3:2Mojžíš se tomu vidění podivil. Když se přiblížil, aby se lépe podíval, zazněl k němu Hospodinův hlas: ‚Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.‘ Mojžíš se roztřásl a neodvažoval se podívat. Hospodin mu řekl: ‚Zuj si obuv z nohou, protože místo, na němž stojíš, je svatá půda. Zřetelně jsem viděl trápení svého lidu v Egyptě; slyšel jsem jejich nářek a sestoupil jsem, abych je vysvobodil. Nyní tedy pojď, pošlu tě do Egypta.‘

Tohoto Mojžíše, kterého zavrhli, když řekli: ‚Kdo tě ustanovil vůdcem a soudcem?‘, toho Bůh poslal jako vůdce a vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla ukázal v onom keři. Exo 3:10Tento Mojžíš je vyvedl na svobodu a konal zázraky a znamení v egyptské zemi, na Rudém moři a po čtyřicet let na poušti.

Tento Mojžíš řekl synům Izraele: ‚Bůh vám z vašich bratrů vzbudí Proroka, jako jsem já.‘Deu 18:15; Act 3:22

Tento Mojžíš byl ve shromáždění Božího lidu na poušti. Stál mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sinaj, a našimi otci. To on přijal živá slova, aby je předal nám.Exo 19:3; Gal 3:19

Naši otcové ho ale nechtěli poslouchat. Zavrhli ho a v srdcích se obrátili do Egypta. Řekli Áronovi: ‚Udělej nám bohy, kteří by nás vedli! Kdo ví, co se stalo s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta.‘ Exo 32:1Tehdy si udělali tele, přinesli té modle oběti a radovali se z výtvoru svých rukou. Bůh se od nich odvrátil a nechal je sloužit nebeskému zástupu, jak je psáno v knize proroků:

‚Obětovali jste snad mně své oběti a dary

těch čtyřicet let na poušti, dome izraelský?Deu 4:19; Jer 19:13

Vztyčili jste stánek Molocha

a hvězdu svého boha Remfana,

obrazy, jež jste si udělali, abyste se jim klaněli!

Proto vás vystěhuji až za Babylon.‘Amo 5:25

Naši otcové měli na poušti Stánek svědectví, jak nařídil Ten, který řekl Mojžíšovi, aby ho udělal podle vzoru, který viděl. Exo 25:40; Heb 8:5Tento stánek převzali naši otcové a s Jozuem jej vnesli na území pohanů, které Bůh před našimi otci vyhnal. Tak to bylo až do dnů Davida, Jos 3:14kterého si Bůh oblíbil a který prosil, aby mohl Bohu Jákobovu zřídit příbytek. 2Sa 7:2; Psa 132:5Šalomoun mu potom postavil dům.1Ki 6:1

Nejvyšší ale nebydlí v chrámech udělaných rukama. Jak říká prorok:1Ki 8:27; Act 17:24

‚Nebe je můj trůn,

zemi mám u nohou jako podnožku.

Jaký mi chcete stavět dům, praví Hospodin,

a jaké místo, kde bych spočinul?

Copak jsem toto vše svou rukou nestvořil?‘Isa 66:1

Jak jste jen tvrdošíjní! Chybí vám obřízka srdce a uší! Stále jen vzdorujete Duchu svatému – jak vaši otcové, tak i vy! Deu 9:13; Jer 6:10; Ezk 44:9Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kdo předpovídali příchod toho Spravedlivého, a vy jste ho teď zradili a zavraždili. Mat 23:34; 1Th 2:15Přijali jste Zákon z rukou andělů, ale nezachovali jste ho!“Deu 33:2; Gal 3:19

Ježíšův mučedník

Když to slyšeli, rozzuřili se tak, že na Štěpána začali skřípět zuby. On však, plný Ducha svatého, upřel pohled k nebi. Uviděl Boží slávu a Ježíše stojícího po Boží pravici Act 6:5; Act 6:10a zvolal: „Hle, vidím otevřené nebe a Syna člověka stojícího po Boží pravici!“

Začali hlasitě křičet, zacpali si uši a svorně se na něj vrhli. Vyhnali ho ven z města, kde ho kamenovali. Svědkové si tehdy odložili pláště k nohám mladíka jménem Saul.Act 22:20

Zatímco ho kamenovali, Štěpán se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“ Psa 31:6; Luk 23:46Klesl na kolena a hlasitě zvolal: „Nepočítej jim tento hřích, Pane!“ Po těch slovech zesnul.Mat 5:44; Luk 23:34; 1Co 4:12