Job Jób, kapitola Kniha Jób, kapitola 32
Elihu
Teď promluvím já!
Ti tři muži už přestali Jobovi odpovídat, protože se stále považoval za spravedlivého. Job 2:11Avšak Elihu, syn Barachela Buzského z rodu Ramova, vzplanul proti Jobovi hněvem. Hrozně se rozhněval, že se Job považuje za spravedlivějšího než Bůh. Job 35:2Rozhněval se i na jeho tři přátele, že mu neuměli odpovědět tak, aby Joba usvědčili.32:3 nebo (podle písařské tradice): odpovědět, a tak usvědčovali Boha. Dokud mluvili s Jobem, Elihu čekal, protože byli starší než on. Když ale viděl, že ti tři muži už nemají co odpovědět, vzplanul hněvem.
Elihu, syn Barachela Buzského tehdy řekl:
„Já jsem jen mladík
a vy jste kmeti,
proto jsem byl dosud nesmělý,
bál jsem se říci vám své mínění.Job 15:10
Říkal jsem si: ‚Ať mluví starší,
dříve narození ať učí moudrosti.‘Job 12:12
Vše ale na duchu v člověku záleží,
dech Všemohoucího dává chápání.Isa 11:2; Pro 2:6
Dříve narození nejsou vždy moudřejší,
starší nemusejí mít nejlepší úsudky.Dan 2:21; Psa 119:100
A proto říkám: Naslouchejte mi,
teď zas já vyslovím své mínění.
Dokud jste mluvili, já jsem čekal,
pečlivě jsem naslouchal vašim úvahám.
Dokud jste hledali správná slova,
pozorně jsem vás sledoval.
Joba však nikdo z vás usvědčit neuměl,
nikdo jste pro něj nenašli odpověď.
Jen neříkejte: ‚Našli jsme moudré řešení,
Bůh, a ne člověk ať ho usvědčí!‘
Jobovy řeči mi nebyly určeny,
já bych však neodpovídal jako vy.
Zaraženi jsou, bez odpovědi,
nemají, co by k tomu dodali!
To mám čekat dál, když už nic neříkají,
když stojí na místě, odpověď nemají?
Je tedy řada na mně, já teď promluvím,
teď zas já vyslovím své mínění.
Jsem totiž přímo přeplněný slovy,
duch mi roztahuje všechny vnitřnosti.Jer 20:9; Mic 3:8
Jak víno bez průduchu jsou mé útroby,
jak nové měchy plné k prasknutí.
Musím promluvit, abych si ulevil,
otevřu ústa a odpovím!
Nikomu jistě nebudu stranit,
nikomu nechci lichotit.Jer 17:16
Lichotit totiž ani neumím –
to by mě můj Stvořitel rychle odstranil!