Ecc Kazatel, kapitola Kniha Kazatel, kapitola 7
Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka. Pro 22:1Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém. Jas 4:9Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce. 2Co 7:10Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí. Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů. Pro 15:31Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost. Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce. Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný. Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá. Pro 14:17Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval. Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce; Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají. Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil? Ecc 1:15V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho. Job 2:10Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své. Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti? Isa 5:21; Rom 11:20Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého? Job 15:32Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho. Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě. Ecc 9:16Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil. 1Ki 8:46; 2Ch 6:36; Pro 20:9; Jas 3:2; 1Jn 1:8; Rom 7:14Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě. Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným. Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne. Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může? Rom 11:33Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost. Ecc 1:17; Jhn 10:8I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat. Pro 5:4; Pro 22:4Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění, Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl. Rom 5:15; Rom 7:4Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných. Gen 1:27; Gen 3:2Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc?