여러 번역본으로 본 누가복음 23
Slovo na cestu
23:1
SNC
Celé shromáždění velerady povstalo a odvedli Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
23:2
SNC
Tam ho začali obviňovat: „Tento člověk rozvrací náš národ, nabádá, aby se neplatily daně císaři, a sám se vydává za krále poslaného od Boha.“
23:3
SNC
Pilát se Ježíše zeptal: „Ty jsi židovský král?“ Ježíš řekl: „Chceš-li mne tak nazvat…“
23:4
SNC
Pilát namítl žalobcům: „Nezdá se mi, že by se ten člověk provinil něčím závažným.“
23:5
SNC
Ale oni naléhali: „Jeho učení působí nepokoje v celém Judsku. Nejdříve to začalo v Galileji, ale už je toho i tady plno.“
23:6
SNC
Když to Pilát uslyšel, zeptal se, zda je Ježíš Galilejec.
23:7
SNC
Přisvědčili; Pilát se toho chopil a poslal Ježíše k Herodovi, vládci Galileje, který byl právě o svátcích v Jeruzalémě.
23:8
SNC
Herodes tím byl nadšen, protože si už dávno přál Ježíše vidět. Mnoho o něm slyšel a doufal, že mu Ježíš předvede nějaký zázrak.
23:9
SNC
Kladl mu řadu otázek, ale Ježíš na ně neodpovídal.
23:10
SNC
Zato přítomní kněží a zákoníci se předháněli v obviňování.
23:11
SNC
Herodes se od Ježíše pohrdavě odvrátil. Domluvil se se svými dvořany, že Ježíše zesměšní: dal ho obléci do bílého korunovačního roucha a tak ho poslal zpět k Pilátovi.
23:12
SNC
Tehdy se Herodes a Pilát spřátelili, ačkoliv předtím si nemohli přijít na jméno.
23:13
SNC
Pilát svolal přední kněze, členy velerady i lid
23:14
SNC
a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka s obviněním, že pobuřuje lid proti Římu. Byli jste při tom, když jsem ho vyslýchal, a musíte mi dát za pravdu, že jsem ho neusvědčil ze žádného zločinu.
23:15
SNC
Stejně jste dopadli se svou žalobou u Heroda, jinak by mi ho neposlal zpět. Nespáchal žádný hrdelní zločin,
23:16
SNC
a tak, abyste neřekli, dám ho zbičovat a pak ho propustím.
23:17
SNC
Vždyť víte, že každý rok o Velikonocích uděluji milost jednomu vězni. Tentokrát propustím Ježíše.“
23:18
SNC
Ale dav křičel: „Pryč s ním, propusť Barabáše!“
23:19
SNC
Barabáš byl odsouzen k smrti pro pokus o povstání a pro vraždu.
23:20
SNC
Pilát se znovu pokusil přesvědčit dav o Ježíšově nevině, aby ho mohl propustit.
23:21
SNC
Ale lidé ho přehlušili: „Ukřižovat, ukřižovat!“
23:22
SNC
Zkusil to ještě do třetice: „Ale čím se provinil? Nedokázal jsem mu přece nic, za co je podle zákona trest smrti. Dám ho zbičovat a propustím ho.“
23:23
SNC
Volání davu, aby byl Ježíš ukřižován, se však stále stupňovalo,
23:24
SNC
a tak jim Pilát nakonec vyhověl.
23:25
SNC
Propustil Barabáše a Ježíše poslal na popravu, jak žádali.
23:26
SNC
Když vojáci Ježíše odváděli, přinutili cestou jednoho muže, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény, který právě přicházel z pole.
23:27
SNC
Odsouzeného sledoval zástup lidí a mnohé ženy nad ním plakaly a naříkaly.
23:28
SNC
Ježíš se k nim otočil a řekl: „Ženy, nade mnou neplačte, ale nad sebou a svými dětmi.
23:29
SNC
Jednou budete litovat, že jste do tohoto světa přivedly děti.
23:30
SNC
Lidé budou prosit hory, aby se na ně sesuly a pohřbily je.
23:31
SNC
Jestliže se takto nakládá se zeleným stromem, jak to může dopadnout se suchým? Když jdu na smrt já, co můžete čekat vy?“
23:32
SNC
Spolu s Ježíšem byli vedeni na popraviště ještě dva zločinci.
23:33
SNC
Když je dovedli na místo, kterému se říká Golgota – Lebka, ukřižovali tam Ježíše i ty dva zločince; jednoho po Ježíšově pravici, druhého po levici.
23:34
SNC
Ježíš se modlil za své nepřátele: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“ Vojáci losovali o jeho šaty.
23:35
SNC
Kolem stál a přihlížel dav. Ozval se i posměch, který podněcovali přítomní členové nejvyšší rady: „Pomáhal jiným, ať pomůže teď sobě. Mesiáš poslaný od Boha by to dokázal!“
23:36
SNC
Také vojáci se přidali k posměchu. Nabízeli mu svoje kyselé víno a říkali:
23:37
SNC
„Jsi-li skutečně židovský král, zachraň se sám!“
23:38
SNC
Nad jeho hlavou byl upevněn nápis v řečtině, latině a hebrejštině: „Král Židů.“
23:39
SNC
Také jeden z ukřižovaných zločinců se Ježíšovi posmíval: „Co jsi za Mesiáše, když nepomůžeš sobě ani nám!“
23:40
SNC
Ale ten druhý ho okřikl. „Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha?
23:41
SNC
My si to všechno zasloužíme, ale tenhle člověk určitě nespáchal nic špatného a trpí nevinně.“
23:42
SNC
Pak se obrátil k Ježíšovi a řekl: „Pane, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“
23:43
SNC
Ježíš mu odpověděl: „Slibuji ti, dnes budeš se mnou v ráji.“
23:44
SNC
Kolem poledne se najednou setmělo a tma trvala do tří hodin.
23:45
SNC
Chrámová opona, která oddělovala svatyni od nejsvatějšího místa, se v tu chvíli roztrhla od shora až dolů.
23:46
SNC
Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, odevzdávám svého ducha do tvých rukou!“ A s těmi slovy na rtech zemřel.
23:47
SNC
Když důstojník velící popravě viděl, co se stalo, vzdal čest Bohu a řekl: „Je jasné, že tenhle člověk byl nevinný.“
23:48
SNC
Také v přihlížejícím davu se probudilo svědomí a lidé odcházeli otřesení.
23:49
SNC
Nakonec tam zůstali v povzdálí jen Ježíšovi přátelé a ženy, které ho doprovázely z Galileje a všechno to viděly.
23:50
SNC
Jeden z členů velerady, Josef z Arimatie, čestný a ušlechtilý člověk,
23:51
SNC
nesouhlasil s postupem a rozsudkem ostatních. Patřil k těm, kdo uvěřili zvěsti o Božím království.
23:52
SNC
Ten teď navštívil Piláta a vyžádal si tělo mrtvého Ježíše.
23:53
SNC
Sňal je z kříže, zavinul do plátna a uložil do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.
23:54
SNC
To bylo v pátek večer, právě před začátkem soboty.
23:55
SNC
Ženy, které provázely Ježíše z Galileje, se připojily k pohřbu. Viděly hrobku i způsob, jakým bylo tělo uloženo.
23:56
SNC
Chtěly je ještě potřít vonnými oleji a mastmi, ale musely to odložit, aby neporušily zákon o sobotě.