Act Skutky, kapitola Skutky apoštolů, kapitola 19
Pavel v Efesu
Zatímco byl Apollos v Korintu, Pavel prošel hornatým vnitrozemím a dorazil do Efesu, kde nalezl nějaké učedníky. Act 18:21Zeptal se jich: „Přijali jste Ducha svatého, když jste uvěřili?“
„Nikdy jsme o Duchu svatém ani neslyšeli,“ řekli mu na to.Jhn 7:39
„Jak jste tedy byli pokřtěni?“ ptal se.
„Janovým křtem,“ odpověděli.
Pavel jim řekl: „Jan svým křtem vedl lidi k pokání a vyzýval je k víře v toho, který měl přijít po něm – v Ježíše.“Mat 3:11; Mrk 1:8; Luk 3:16; Jhn 1:26; Act 1:5
Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jménu Pána Ježíše. Když pak na ně Pavel položil ruce, sestoupil na ně Duch svatý, takže začali mluvit v jiných jazycích a prorokovat. Act 8:17Těch mužů bylo celkem asi dvanáct.
Pavel pak šel do synagogy a tři měsíce tam směle mluvil; hovořil s lidmi a přesvědčoval je o Božím království. Když však někteří zatvrzele odmítali víru a veřejně tu Cestu haněli, Pavel se od nich odvrátil. Odvedl učedníky s sebou a každý den pak promlouval v posluchárně jistého Tyranna. To se dělo po dva roky, takže všichni obyvatelé Asie, jak Židé, tak Řekové, slyšeli Pánovo slovo.2Ti 1:15
Bůh konal skrze Pavlovy ruce neobyčejné zázraky. Mrk 16:20; Jhn 14:12Lidé dokonce odnášeli šátky a zástěry z jeho těla na nemocné; nemoci je opouštěly a zlí duchové vycházeli.
Nějací potulní židovští zaklínači19:13 řec. exorcisté se pak pokusili vzývat jméno Pána Ježíše nad těmi, kdo měli zlé duchy: „Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel!“ Tak to dělalo sedm synů židovského vrchního kněze Skévy. Zlý duch jim odpověděl: „Ježíše znám, o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?“ Mrk 1:24; Mrk 1:34A ten člověk, ve kterém byl zlý duch, se na ně vrhl, přemohl je a zbil tak, že z toho domu utekli nazí a zranění.
Když se to rozneslo mezi všemi Židy i Řeky bydlícími v Efesu, na všechny padla bázeň a jméno Pána Ježíše bylo ve velké vážnosti. Mnozí z těch, kdo uvěřili, pak přicházeli a vyznávali a odhalovali své praktiky. Mat 3:6Také mnozí z těch, kteří se zabývali magií, přinášeli své knihy a přede všemi je pálili. Když pak spočítali jejich cenu, zjistili, že stály padesát tisíc stříbrných.19:19 50 000 drachem odpovídalo mzdě dělníka asi za 160 let Tak se mocně šířilo Pánovo slovo a rozmáhalo se.Isa 55:11; Act 6:7; Act 12:24
Efeská Artemis
Po těchto událostech se Pavel veden Duchem rozhodl, že se přes Makedonii a Achaju vydá do Jeruzaléma. „Až tam pobudu,“ řekl, „musím se také podívat do Říma.“ Act 28:14; Rom 1:11Dva ze svých pomocníků, Timotea a Erasta, tehdy poslal do Makedonie, ale sám zůstal ještě načas v Asii.
Někdy v té době nastal kvůli té Cestě nemalý rozruch. Jeden stříbrotepec jménem Demétrios totiž vyráběl stříbrné napodobeniny Artemidina chrámu, což řemeslníkům přinášelo nemalý výdělek. Svolal je tedy stejně jako výrobce z příbuzných oborů a promluvil k nim: „Pánové, víte, že z tohoto řemesla pramení náš blahobyt. Jak ale vidíte a slyšíte, onen Pavel přesvědčil a odvrátil veliké množství lidí nejen v Efesu, ale skoro po celé Asii. Že prý ‚bohové vyrobení rukama nejsou žádní bohové!‘ Exo 20:3; Lev 19:4; Deu 5:8; Psa 97:7; Isa 40:18; Jer 10:3; Hab 2:18Nejenže je tím ohrožena pověst našeho řemesla; hrozí také, že chrám veliké bohyně Artemis už nebude nic znamenat, a tak se sníží věhlas té, kterou ctí celá Asie a celý svět!“
Když to uslyšeli, popadl je hněv a začali křičet: „Veliká je efeská Artemis!“ Město zachvátil zmatek. Všichni se společně hnali do divadla a vlekli s sebou Pavlovy společníky na cestách, Makedonce Gaia a Aristarcha. Act 16:19; Act 20:4; Col 4:10Pavel chtěl vyjít k lidu, ale učedníci ho nenechali. Také někteří jeho přátelé z asijských nejvyšších kruhů mu naléhavě vzkazovali, ať se neodvažuje do divadla.
Tam jedni křičeli to, druzí ono, ve shromáždění vládl zmatek a mnozí ani nevěděli, proč se sešli. Z davu pak vytáhli jistého Alexandra, který zastupoval Židy. Alexandr pokynul rukou a chtěl před lidem pronést obhajobu. 1Ti 1:20; 2Ti 4:14Jakmile však poznali, že je to Žid, všichni začali jednohlasně křičet: „Veliká je efeská Artemis!“ Trvalo to asi dvě hodiny.
Městský tajemník pak uklidňoval dav slovy: „Občané Efesu! Kdo by nevěděl, že město Efes je strážcem chrámu veliké Artemis a její sochy spadlé z nebe? Tyto věci jsou nepopiratelné, a tak je třeba, abyste zachovali klid a neprovedli nic unáhleného. Přivedli jste sem tyto muže, ti se však nedopustili žádné svatokrádeže ani rouhání proti vaší bohyni. Chce-li Demétrios a ostatní řemeslníci někoho žalovat, od toho jsou tu veřejné soudy a místodržitelé. Tam ať se soudí. Máte-li nějaké další požadavky, budou projednány v zákonném shromáždění. Hrozí nám totiž, že kvůli dnešku budeme obviněni ze vzpoury. Pro toto srocení není žádný důvod a nevíme, jak bychom je mohli obhájit.“ A po těchto slovech shromáždění rozpustil.