Psa Žalmy, žalm Kniha žalmů, žalm 39
Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Psa 141:3Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou. Psa 108:13-14Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest. Act 17:16Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka: Rom 13:11Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám. Psa 90:5-6; Psa 144:4Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. Sélah. Job 8:9; Jer 17:11; Luk 12:20Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře. Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe. A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne. Mat 11:5Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to. Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem. Isa 51:8Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah. 1Ch 29:15; 2Co 5:6; Php 3:20; Heb 11:13Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji. Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.