2Sa2Цар 2. Samuelova2 Царстваў, kapitolaраздзел Druhá kniha SamuelovaДругая кніга Царстваў, kapitolaраздзел 3

Пераклады Параўнаць

Potom všichni chodili za Davidem, aby se ještě za světla najedl, ale David přísahal: „Ať mě Bůh potrestá a ještě mi přidá, okusím-li chleba nebo cokoli jiného před západem slunce!“ 2Sa 19:14

2 Царстваў 3:35 у розных перакладах

Чэшская

BKR Potom přišel všecken lid, a měli k tomu Davida, aby jedl chléb ještě záhy. Ale David přisáhl, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, jestliže prvé, než slunce zapadne, okusím chleba aneb čehokoli jiného.

Беларуская

Сёмуха І прыйшоў увесь народ прапанаваць Давіду хлеба, калі яшчэ быў дзень; але Давід прысягнуў, кажучы: тое і тое хай зрабіць са мною Бог і яшчэ болей зробіць, калі я да захаду сонца скаштую хлеба альбо чаго-небудзь.
Бокун І прыйшоў увесь народ прапанаваць Давіду хлеба, калі быў яшчэ дзень, але прысягнуў Давід, кажучы: «Няхай тое і тое зробіць мне Бог, і яшчэ дадасьць, калі я перад заходам сонца пакаштую хлеба або чаго іншага».

Руская

РСП (66 кн.) И пришел весь народ предложить Давиду хлеба, когда еще продолжался день; но Давид поклялся, говоря: то и то пусть сделает со мною Бог и еще больше сделает, если я до захождения солнца вкушу хлеба или чего‐нибудь.
РСП (юбил.) И пришел весь народ предложить Давиду хлеба, когда еще продолжался день, но Давид поклялся, говоря: «То и то пусть сделает со мной Бог и еще больше сделает, если я до захождения солнца вкушу хлеба или чего-нибудь».
НРП Затем все они пришли и убеждали Давида поесть, пока еще продолжался день, но Давид дал клятву, говоря: — Пусть Бог сурово накажет меня, если я поем хлеба или чего-нибудь еще прежде, чем зайдет солнце!
Заокская (Кулаков) Народ упрашивал Давида поесть хлеба, пока не кончился день, но Давид произнес клятву: «Пусть так-то и эдак поступит со мной Бог и добавит к тому еще, если до захода солнца я вкушу хлеба или чего бы то ни было».
ВП Затем все они пришли и убеждали Давуда поесть, пока ещё продолжался день, но Давуд дал клятву: — Пусть Всевышний сурово накажет меня, если я поем хлеба или чего-нибудь ещё, прежде чем зайдёт солнце!
ВП-А Затем все они пришли и убеждали Давуда поесть, пока ещё продолжался день, но Давуд дал клятву: — Пусть Аллах сурово накажет меня, если я поем хлеба или чего-нибудь ещё, прежде чем зайдёт солнце!
ВП-Т Затем все они пришли и убеждали Довуда поесть, пока ещё продолжался день, но Довуд дал клятву: — Пусть Всевышний сурово накажет меня, если я поем хлеба или чего-нибудь ещё, прежде чем зайдёт солнце!
СП (БЛ) Весь день люди приходили к Давиду и просили его что-нибудь поесть. Однако Давид дал клятву, сказав: «Пусть Бог накажет меня и принесёт мне много бед, если до захода солнца я притронусь к хлебу или другой еде».

Англійская

KJV (66 books) And when all the people came to cause David to eat meat while it was yet day, David sware, saying, So do God to me, and more also, if I taste bread, or ought else, till the sun be down.
ASV And all the people came to cause David to eat bread while it was yet day; but David sware, saying, God do so to me, and more also, if I taste bread, or aught else, till the sun be down.
BSB Then all the people came and urged David to eat something while it was still day, but David took an oath, saying, “May God punish me, and ever so severely, if I taste bread or anything else before the sun sets!”
DRA And when all the people came to take meat with David, while it was yet broad day, David swore, saying: So do God to me, and more also, if I taste bread or any thing else before sunset.
FBV Then people came to David and tried to persuade him to have something to eat during the day. But David swore an oath, saying, “May God punish me severely if I eat bread or anything else before sunset!”
GNV Afterwarde all the people came to cause Dauid eate meate while it was yet day, but Dauid sware, saying, So doe God to me and more also, if I taste bread, or ought els till the sunne be downe.
JPS And all the people came to cause David to eat bread while it was yet day; but David swore, saying: 'God do so to me, and more also, if I taste bread, or aught else, till the sun be down.'
LSV And all the people come to cause David to eat bread while yet day, and David swears, saying, “Thus God does to me, and thus He adds, for—before the going in of the sun, I taste no bread or any other thing.”
NASB Then all the people came to provide food for David in his distress while it was still day; but David vowed, saying, “May God do so to me, and more so, if I taste bread or anything else before the sun goes down.” NASB 2020
NIV (US) Then they all came and urged David to eat something while it was still day; but David took an oath, saying, “May God deal with me, be it ever so severely, if I taste bread or anything else before the sun sets!”
NMV And when all the people came to cause David [beloved] to eat meat while it was yet day, David [beloved] swore, saying, So do God-Elōhīm (The Living Word) [The Many Powered] to me, and more also, if I taste bread, or ought else, till the sun be down.
OJB And when kol HaAm came to cause Dovid to eat lechem while it was yet day, Dovid swore a shevua (oath), saying, So do Elohim to me, and more also, if I taste lechem, or anything else, till the shemesh go down.
T4T Then many [HYP] people came to David to tell him to eat some food before sunset, but David refused. He said, “I hope/desire that God will punish me severely [HYP] if I eat any food before the sun goes down!”
WEB (US) All the people came to urge David to eat bread while it was yet day; but David swore, saying, “God do so to me, and more also, if I taste bread or anything else, until the sun goes down.”