Марка 10 у розных перакладах
Slovo na cestu
10:1
SNC
Ježíš opustil Kafarnaum a prošel Zajordáním do Judska. I zde ho obklopilo množství lidí a on je začal učit jako obvykle.
10:2
SNC
Přišli však za ním farizejové a pokoušeli se ho nachytat: zeptali se ho, zda je dovolen rozvod.
10:3
SNC
Místo odpovědi jim dal otázku: „Co řekl o rozvodu Mojžíš?“
10:4
SNC
„K tomu, aby manželství bylo zrušeno, podle Mojžíše stačí, když muž napíše ženě rozlukový list.“
10:5
SNC
„To byl jen Mojžíšův ústupek tvrdosti lidského srdce,“ řekl na to Ježíš. „Bůh si to tak nikdy nepřál.
10:6
SNC
Hned na počátku stvořil člověka jako nerozlučnou dvojici, muže a ženu.
10:7
SNC
Proto muž opustí své rodiče a připojí se ke své manželce;
10:8
SNC
v tom spojení již nežijí jako dva jedinci, ale stávají se jednou bytostí.
10:9
SNC
A proto člověk nemá právo rozdělit, co Bůh spojil.“
10:10
SNC
Později se učedníci znovu k té otázce vrátili.
10:11
SNC
Vyložil jim to: „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, hřeší stejně, jako by měl ženy dvě.
10:12
SNC
A právě tak rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“
10:13
SNC
Lidé nosili k Ježíšovi děti, aby jim žehnal. Učedníci jim domlouvali, aby ho neobtěžovali.
10:14
SNC
Když to Ježíš slyšel, zlobil se: „Neodhánějte ty děti a nebraňte jim, když chtějí ke mně. I jim přece patří Boží království.
10:15
SNC
A říkám vám, že kdo nepřijde k Bohu s dětskou prostotou, nestane se občanem toho království.“
10:16
SNC
Bral děti do náruče, hladil je a žehnal jim.
10:17
SNC
Když se zase vydali na cestu, dohonil je nějaký muž a padl před Ježíšem na kolena: „Dobrý učiteli, co mám dělat, abych získal věčný život?“
10:18
SNC
„Proč mi říkáš dobrý? Vždyť dobrý je jen Bůh,“ odvětil Ježíš.
10:19
SNC
„A k tvé otázce – přikázání přece znáš: nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, lhát, podvádět, budeš si vážit svých rodičů.“
10:20
SNC
„Mistře, všechno jsem dodržoval od mládí.“
10:21
SNC
Ježíš ho objal pohledem: „A přece ti něco schází. Jdi a prodej všechno, co máš, peníze rozdej chudým a získáš tak poklad v nebi. Potom se vrať a staň se mým následovníkem.“
10:22
SNC
Když to ten člověk vyslechl, zesmutněl a odešel s těžkým srdcem. Byl totiž velmi bohatý.
10:23
SNC
Ježíš ho mlčky sledoval očima a pak se otočil k učedníkům: „Jak těžké je pro boháče vejít do Božího království!“
10:24
SNC
To je zarazilo. Není snad majetek důkazem Boží přízně? „Přátelé, do Božího království se těžko dostanou ti, pro které jsou peníze a majetek smyslem života.
10:25
SNC
Snáze projde velbloud tou uzoučkou brankou, které říkáte jehelné ucho, než bohatý vejde do Božího království.“
10:26
SNC
To jim dodalo. „Má vůbec někdo naději, že se tam dostane?“ říkali si mezi sebou.
10:27
SNC
Podíval se na ně. „Člověk na to nestačí, ale Bůh je všemocný.“
10:28
SNC
Tu promluvil Petr: „Ale my jsme se všeho vzdali a šli za tebou.“
10:29
SNC
„Ujišťuji vás,“ odpověděl Ježíš, „že každému, kdo se z lásky ke mně a pro šíření evangelia něčeho vzdá – ať už domova, života se sourozenci, rodiči, manželkou a dětmi, nebo majetku,
10:30
SNC
se to vrátí stonásobně už zde na zemi (i když neujde pronásledování) a v budoucnosti ho čeká věčný život.
10:31
SNC
Mnozí, kteří u lidí něco znamenají, budou poslední, a těm nejpohrdanějším se tam dostane čestných míst.“
10:32
SNC
Když potom byli na cestě do Jeruzaléma, Ježíš šel vpředu a ostatní se drželi za ním. Co jim Ježíš řekl, to je znepokojilo a naplnilo obavami. Zavolal k sobě svých dvanáct učedníků a znovu je připravoval na to, co ho čeká:
10:33
SNC
„Musíme do Jeruzaléma a tam Syn člověka padne do rukou velekněží a učitelů zákona a ti ho odsoudí a vydají pohanům.
10:34
SNC
Budou se mu veřejně vysmívat, plivat na něj, zbičují a zabijí ho. Ale třetí den vstane z mrtvých.“
10:35
SNC
Přihlásili se Zebedeovi synové Jakub a Jan: „Mistře, chtěli bychom tě o něco poprosit.“
10:36
SNC
„Co si ode mne přejete?“ vzhlédl Ježíš.
10:37
SNC
„Až usedneš na trůn, chtěli bychom ti sedět nejblíže se všech, každý z jedné strany vedle tebe.“
10:38
SNC
„Nevíte, oč prosíte. Můžete pít z kalicha hořkosti, ze kterého musím pít já, a projít křtem utrpení, který mě čeká?“
10:39
SNC
„Ale jistě,“ přisvědčili. „Dobře, budete pít z mého kalicha a budete pokřtěni stejným křtem.
10:40
SNC
Ale není mou věcí určovat vám pořadí v Božím království. To už je stanoveno.“
10:41
SNC
Ostatních deset se zlobilo na Jakuba a Jana.
10:42
SNC
Ale Ježíš je svolal dohromady a řekl jim: „Víte, že vládcové mají moc nad národy, a kdo vládne, obvykle druhé utlačuje.
10:43
SNC
Ale mezi vámi to tak být nemá. Naopak, kdo z vás chce být velký, ať všem pokorně slouží.
10:44
SNC
A kdo z vás chce být na předním místě, ať je pomocníkem všech.
10:45
SNC
Vždyť já – Syn člověka – jsem nepřišel na svět proto, aby mi ostatní sloužili, ale abych já sloužil jim a abych položil život pro záchranu mnoha lidí.“
10:46
SNC
Procházeli také Jerichem, kde se k nim přidal velký zástup. U cesty seděl slepý žebrák Bartimeus – Timeův syn.
10:47
SNC
Když uslyšel, že to jde Ježíš Nazaretský, křičel: „Ježíši z rodu krále Davida, slituj se nade mnou!“
10:48
SNC
Lidé mu domlouvali, aby mlčel. Ale on volal tím hlasitěji: „Synu Davidův, slituj se nade mnou!“
10:49
SNC
Ježíš ho uslyšel, zastavil se a přikázal, aby slepce zavolali. Vrátili se tedy k Bartimeovi se vzkazem: „Máš štěstí, Ježíš tě volá – vstaň!“
10:50
SNC
Slepec odhodil svůj starý kabát, vyskočil a klopýtal k Ježíšovi.
10:51
SNC
„Co pro tebe mohu udělat?“ dotkl se ho Ježíš. „Mistře, chci vidět!“
10:52
SNC
„Staň se, tvá víra tě zachránila.“ V té chvíli se slepci vrátil zrak a on se vydal také za Ježíšem.