2Ki 2. Královská, kapitola Druhá kniha královská, kapitola 4
Olej ve džbánech
Jedna z manželek prorockých učedníků před Elíšou úpěnlivě naříkala: „Tvůj služebník, můj muž, umřel. Sám víš, jak tvůj služebník ctil Hospodina. Teď ale přišel věřitel a chce si oba mé chlapce odvést jako otroky!“Lev 25:39
„Co pro tebe mohu udělat?“ ptal se jí Elíša. „Pověz mi, co máš doma?“
„Tvá služebnice nemá doma nic než lahvičku oleje,“ odpověděla.1Ki 17:14
„Jdi ven,“ řekl, „a vypůjči si od všech sousedů prázdné džbány. Ať jich není málo! Pak se vrať, zavři za sebou i za svými syny dveře a lij do všech těch džbánů olej. Plné dávej stranou.“
A tak šla ven. Potom za sebou a za svými syny zavřela dveře, oni jí podávali džbány a ona nalévala.
Když byly džbány plné, řekla synovi: „Podej mi další.“
„Další nemáme,“ řekl a vtom olej došel.
Šla to povědět Božímu muži a ten jí řekl: „Jdi ten olej prodat a vyrovnej svůj dluh. Z toho, co zbude, pak budeš se svými syny žít.“
Šunemitka a její syn
Když jednou Elíša procházel Šunemem, jedna místní zámožná žena ho pozvala k jídlu. Od té doby se pokaždé, když tudy procházel, zastavil u ní na jídlo. Ta žena řekla svému manželovi: „Podívej se, ten muž, co tudy často chodí, je určitě Boží světec. Pojďme mu na střeše postavit pokojík. Dáme mu tam postel, stůl, židli a svícen, ať má kde odpočívat, když k nám přijde.“
Jednoho dne si tam tedy Elíša přišel odpočinout. Lehl si ve svém pokojíku a svému mládenci Gehazimu řekl: „Zavolej tu Šunemitku.“ Ten ji zavolal, a když stanula před ním, Elíša mládenci řekl: „Pověz jí: Zahrnulas nás všemožnou péčí. Co pro tebe mohu udělat? Mám se o tobě zmínit u krále nebo u velitele vojska?“
Ona mu však odpověděla: „Žiju si spokojeně mezi svými.“
„Co bych jen pro ni mohl udělat?“ ptal se potom Elíša.
„Vlastně nemá syna a její muž je starý,“ odpověděl Gehazi.
„Zavolej ji,“ řekl mu. A tak ji zavolal, a když stanula ve dveřích, Elíša jí řekl: „Za rok touto dobou budeš chovat syna.“
„To ne, můj pane,“ zvolala. „Jsi Boží muž, nepodváděj svou služebnici!“Gen 18:10; Gen 18:14
Ta žena pak ale opravdu počala a za rok tou dobou porodila syna, přesně jak jí Elíša řekl.
Když chlapec povyrostl, jednoho dne o žních šel za otcem na pole. Jdt 8:2Tam ale začal naříkat: „Moje hlava! Moje hlava!“
„Odnes ho k matce,“ řekl otec mládenci, a tak ho vzal a přinesl matce. Okolo poledne jí umřel v náručí. Vynesla ho nahoru a položila na lůžko Božího muže, zavřela za sebou a odešla.
Potom zavolala manžela: „Pošli mi jednoho z mládenců a oslici. Musím rychle za Božím mužem. Hned se vrátím.“
„Proč bys za ním dnes chodila?“ namítl jí. „Není přece novoluní ani sobota.“
„Buď klidný,“ řekla mu. Osedlala oslici a svému mládenci řekla: „Jen ji žeň! Kvůli mně nezpomaluj, dokud ti neřeknu.“ A tak jela, až dorazila k Božímu muži na horu Karmel.
Když Boží muž uviděl, jak k němu míří, řekl svému mládenci Gehazimu: „Podívej, to je ta Šunemitka. Jos 19:46; 2Ki 2:25Utíkej jí naproti a zeptej se: Jak se ti daří? Jak se daří manželovi? Jak se daří dítěti?“
„Dobře,“ odpověděla.
Když ale došla až nahoru k Božímu muži, vrhla se k zemi a objala mu nohy. Gehazi hned přistoupil, aby ji odstrčil, ale Boží muž mu řekl: „Nech ji, má v duši hořkost. Hospodin mi to ale zatajil a nic mi o tom neřekl.“2Ki 3:15
„Pane,“ řekla pak ta žena, „chtěla jsem snad od tebe syna? Neříkala jsem ti, ať mě nepodvádíš?!“
Na to Elíša řekl Gehazimu: „Přepásej se, vezmi si tuto hůl a běž! Cestou nikoho nezdrav a ani na pozdrav neodpovídej. Mou hůl pak polož chlapci na tvář.“Luk 10:4
Chlapcova matka ale prohlásila: „Jakože je živ Hospodin a živ jsi ty, nepustím se tě!“ A tak vstal a šel s ní.
Gehazi vyrazil napřed. Položil chlapci hůl na tvář, ale ten ani nehlesl, ani se nepohnul. Vrátil se tedy Elíšovi naproti a řekl mu: „Chlapec se nevzbudil.“
Když Elíša vešel do domu, chlapec ležel mrtvý na lůžku. Elíša šel dovnitř, zavřel se s ním o samotě a začal se modlit k Hospodinu. Potom vstal a šel k chlapci. Položil se na něj, ústa na ústa, oči na oči, dlaně na dlaně. Jak na něm ležel, chlapcovo tělo se zahřálo. Potom se zvedl a přecházel po domě sem a tam. Opět k němu přistoupil a položil se na něj. Tu chlapec kýchl, pak znovu, celkem sedmkrát a nakonec otevřel oči. 2Ki 8:1Elíša přivolal Gehaziho: „Zavolej Šunemitku!“ Zavolal ji tedy, a když přišla, Elíša jí řekl: „Tady máš svého syna.“ 1Ki 17:22Vešla dovnitř, padla mu k nohám a klaněla se mu až k zemi. Pak vzala syna a odešla.Heb 11:35
Ať se najedí
Elíša se vrátil do Gilgalu. V zemi byl hlad. Jednou, když před ním seděli proročtí učedníci, řekl svému mládenci: „Přistav ten velký hrnec a uvař jim polévku.“
Jeden z nich šel ven pro nějakou zeleninu. Našel ale divoké tykve a nasbíral si jich plnou zástěru. Vrátil se, a aniž si toho kdo všiml, nakrájel je do hrnce s tou polévkou. Tu pak všem rozlévali k jídlu. Jakmile ji ale okusili, začali křičet: „Boží muži! V hrnci je smrt!“ Nedalo se to jíst.
„Přineste mouku,“ řekl Elíša. Nasypal ji do hrnce a řekl: „Rozlévejte všem, ať se najedí.“ A v hrnci už nic špatného nebylo.
Jeden muž přišel z Baal-šališy a přinesl Božímu muži prvotiny své úrody – dvacet ječných chlebů a snopek obilí. Elíša řekl: „Dej to lidem, ať se najedí.“Num 18:19
„Cože?“ namítl jeho pomocník. „Tohle mám nabídnout stovce mužů?“
On ale opakoval: „Dej to lidem, ať se najedí. Neboť tak praví Hospodin: Najedí se a ještě zbude.“ Jhn 6:7A opravdu – když jim to nabídl, najedli se a ještě zbylo, přesně jak řekl Hospodin.Mat 15:37