Pro Přísloví, kapitola Kniha přísloví, kapitola 26
Jako sníh létu, jako sklizni déšť,
asi tak sluší tupci čest.
Vrabec přeletí, vlaštovka se mihne,
bezdůvodná kletba k cíli nedojde.
Na koně je bič, na osla uzda,
na hřbety tupců ale hůl.Psa 32:9
Neodpovídej tupci na jeho tupost,
aby ses mu sám nezačal podobat.Mat 21:27
Odpověz tupci na jeho tupost,
aby si přestal moudrý připadat.
Uřezává si nohy, pije utrejch,
kdo se zprávou tupce posílá.
Chabé jak zmrzačené nohy
je přísloví v ústech tupcových.
Jako do praku nabíjet kámen
je tupci prokazovat čest.
Jako trn v ruce opilce
je přísloví v ústech pitomce.
Jako lučištník, jenž střílí naslepo,
je ten, kdo najímá tupce jdoucího okolo.
Jako pes vrací se k vlastním zvratkům,
tak tupec opakuje vlastní pitomost.2Pe 2:22
Viděl jsi člověka, co si moudrý připadá?
Více se dá čekat od hlupáka!Isa 5:21; Rom 12:16
Lenoch říká: „Šelma je na cestě!
Po ulicích běhá lev!“Pro 22:13
Dveře se otáčejí v pantech,
lenoch v peřině.
Lenoch k talíři ruku natáhne,
zvednout ji k ústům už ale nezvládne.Pro 19:24
Lenoch sám sobě připadá moudrý
nad sedm rádců zkušených.Luk 19:21
Tahá za uši rozběhnutého psa,
kdo plete se do sporu, jenž se ho netýká.
Jako šílenec, jenž rozsévá smrt
zápalnými šípy, které vypouští,
takový je, kdo svému bližnímu lže
a potom říká: „Vždyť to byl žert!“
Chybí-li dřevo, hasne žár;
chybí-li pomlouvač, tichne svár.
Uhlí je pro výheň, dřevo pro oheň,
svárlivý člověk pro vzplanutí rozepře.Sir 28:11; Sir 28:13
Pomluvy se pamlsky být zdají,
hluboko do nitra ale padají.Psa 55:22
Stříbrná glazura na střepu hliněném
jsou vřelé rty na srdci zlém.
Ten, kdo nenávidí, se v řeči přetvařuje,
hluboko v nitru ale chová lest.Act 16:17
Jeho příjemným řečem vůbec nevěř –
v srdci má sedmerou ohavnost!1Sa 26:25
I když se nenávist za přetvářku skrývá,
přece pak veřejně bývá odhalena.
Kdo jámu kopá, sám do ní padá;
kdo valí balvan, toho zavalí.Psa 7:16; Ecc 10:8; Sir 27:28
Prolhaný jazyk svou oběť nenávidí,
úlisná ústa zkázu chystají.