Pro Přísloví, kapitola Kniha přísloví, kapitola 29
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství. Pro 28:14Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid. Exo 2:23Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. Pro 10:1; Luk 15:13Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. Psa 9:16Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. Pro 28:5Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. Pro 11:11; Ecc 9:18Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. Pro 15:1Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. Pro 16:12; Pro 20:28; Pro 25:5Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. Pro 10:1Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. Psa 37:36Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. Pro 23:13Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. Ecc 5:2; Jas 1:19; Pro 26:12Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. Pro 15:18Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. Job 22:29; Pro 15:33; Mat 23:12Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. Lev 5:1Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. Mat 14:5; Pro 16:20; Jer 17:7Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. Pro 19:6Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.Jhn 15:19