Mateo 22 sa lain-laing mga hubad

Pilia ang mga hubad nga itandi

Pilia ang hubad aron idugang kini sa listahan; ang mga kolum mosunod sa han-ay sa listahan.

  1. Slovo na cestu

Čeština

Cebuano

Русский

Беларуская

English

Українська

Deutsch

Polski

Español

Português

Türkçe

中文

Français

Italiano

Ἀρχαία Ἑλληνική

Српски / Srpski

Hrvatski

Eesti

Svenska

Magyar

Slovenčina

Suomi

Norsk bokmål

Íslenska

Tagalog

Hiligaynon

Nederlands

Български

Tiếng Việt

Bahasa Indonesia

ไทย

한국어

हिन्दी

English

  • JPS Tanakh
  • Targum Onkelos (Etheridge)
Slovo na cestu
22:1
SNC Ježíš jim vyprávěl další příběh:
22:2
SNC „Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna.
22:3
SNC Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání.
22:4
SNC Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘
22:5
SNC [22:5–6] Ale pozvaní to vůbec nebrali vážně. Jeden šel za prací na své pole, jiný za obchodem, někteří se dokonce králových poslů zmocnili, ztýrali je a několik jich zabili.
22:6
SNC
22:7
SNC To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit.
22:8
SNC Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni.
22:9
SNC Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘
22:10
SNC Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila.
22:11
SNC Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv.
22:12
SNC Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘ On mlčel.
22:13
SNC Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení.
22:14
SNC Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘ “
22:15
SNC Farizejové se sešli, aby se domluvili na taktice, jak Ježíše chytit do léčky. Chtěli ho vyprovokovat k slovům, kterých by pak mohli použít k obžalobě.
22:16
SNC Poslali k němu své žáky spolu s Herodovými stoupenci a ti řekli: „Mistře, víme, že jsi čestný a že pravdivě učíš cestě k Bohu, bez ohledu na to, jaké kdo má postavení.
22:17
SNC Řekni nám: Je správné odvádět římské vládě daň?“
22:18
SNC Ježíš však prohlédl jejich zlý úmysl. „Vy pokrytci!“ zvolal. „Proč se mne snažíte nachytat takovými otázkami?
22:19
SNC Ukažte mi minci!“ Oni mu podali denár.
22:20
SNC „Čí obraz a jméno je na něm vyraženo?“
22:21
SNC „Císaře,“ odpověděli. On jim na to řekl: „Co je tedy císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“
22:22
SNC Zaskočeni tou odpovědí, odešli.
22:23
SNC Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh:
22:24
SNC „Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno.
22:25
SNC U nás se vyskytl tento případ: Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra.
22:26
SNC Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího – a nakonec u všech sedmi bratrů.
22:27
SNC Poslední ze všech zemřela i ta žena.
22:28
SNC Kterému z těch bratrů bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!“
22:29
SNC Ježíš odpověděl: „Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc.
22:30
SNC Po vzkříšení zaniknou tělesné vztahy. Lidé nebudou žít v manželství, ale budou tvořit Boží rodinu.
22:31
SNC A pokud jde o vzkříšení z mrtvých, pak čtěte pozorně Písmo. Jak nazývá Bůh sám sebe?
22:32
SNC Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. On není Bohem mrtvých, ale živých.“
22:33
SNC Tyto Ježíšovy odpovědi udělaly na lidi hluboký dojem.
22:34
SNC Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje.
22:35
SNC Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel:
22:36
SNC „Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?“
22:37
SNC Ježíš mu odpověděl: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.‘
22:38
SNC To je první a nejdůležitější přikázání.
22:39
SNC Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘
22:40
SNC Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků.“
22:41
SNC Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal:
22:42
SNC „Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?“ Odpověděli: „Davidův.“
22:43
SNC On na to řekl: „Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu:
22:44
SNC ‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud ti nepodložím tvé nepřátele k nohám.‘
22:45
SNC Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?“
22:46
SNC Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.