Job Jób, kapitola Kniha Jób, kapitola 6

Překlady Porovnat

Kéž by mě Bůh zahubil

Job na to řekl:

„Kéž by se má muka dala zvážit,

na váhy kéž by se vešla bída má!

Byla by těžší, než je písek v moři –

to proto slovy se téměř zalykám.Pro 27:3

Šípy Všemohoucího se do mě zabodly,

jejich jed se mi vpíjí do ducha,

Boží hrůzy mě obkličují ze všech stran.Deu 32:23; Psa 38:3

Hýká snad osel, když má dost trávy?

Bučí snad vůl, když má krmení?

Copak se jí mdlé jídlo bez soli?

Copak má nějakou chuť sliz?

Tyto věci se mi z duše protiví,

z takového jídla je mi k zvracení!

Kéž by se mé přání konečně splnilo,

kéž by Bůh naplnil mou naději –

že by mě Bůh ráčil rozmáčknout,

mávnutím ruky mě zahubit.Job 7:16; Job 13:21

Pak by mi mohlo sloužit k útěše,

i když se svíjím v krutých bolestech,

že slovům Svatého jsem se nevzepřel.

Copak mám sílu, abych to vydržel?

Copak mě ještě něco čeká v životě?

Copak je má síla z kamene?

Copak je mé tělo bronzové?1Co 10:13

Copak si mohu nějak pomoci?

Teď, když mě úspěch opustil?

Kdo není oddaný svému příteli,

úctu k Všemohoucímu opouští.

Mí bratři jsou však zrádní jako bystřiny,

jak řečiště, jež brzy vymizí.Job 19:13; Psa 88:19

Když taje led a sníh,

kalným proudem se rozvodní,

v době sucha se však vytratí,

v horku se vypaří a jsou pryč.

Jejich cesty se klikatí,

míří do pustin, kde zmírají.

Karavany z Temy je hledají,

výpravy ze Sáby v ně doufají,

jejich důvěra je ale zamrzí –

když k nim dorazí, čeká je zklamání.

Právě tak k ničemu jste teď vy:

Vidíte hrůzu a jste zděšeni.

Řekl jsem snad: ‚Dejte mi něco,‘

nebo: ‚Vyplaťte mě ze svého‘?

‚Vysvoboďte mě od nepřítele,‘

nebo: ‚Od tyranů mě zachraňte‘?

Poučte mě, a zmlknu hned,

v čem jsem pochybil, mi ukažte.

Jak mohou zraňovat slova upřímná!

Co vaše důkazy mohou dokázat?

To, co jsem řekl, mi chcete vytýkat?

Copak jen do větru mluví ubožák?Job 16:6

Vy byste ale i o sirotka losovali,

vlastního přítele byste prodali!

Pohleďte na mě, prosím vás –

copak bych vám do očí lhal?

Přestaňte! Nepáchejte křivdu!

Přestaňte! Jsem přece v právu!

Copak jsem řekl něco špatného?

Copak nepoznám, co by mě zničilo?