2Co 2 Corinthians, chapter Second Epistle to the Corinthians, chapter 5
for also in this we groan, earnestly desiring to clothe ourselves with our dwelling that is from Heaven, Rom 8:23
2. Korintským 5:2 v různých překladech
Angličtina
KJV (66 books)
For in this we groan, earnestly desiring to be clothed upon with our house which is from heaven:
AFINT (Exp US)
For while we live in this present condition, we groan inwardly, earnestly longing to be clothed with our heavenly dwelling,
AFINT (Lit US)
For indeed, in this we groan, longing to be clothed with our dwelling which is from heaven;
ASV
For verily in this we groan, longing to be clothed upon with our habitation which is from heaven:
DRA
For in this also we groan, desiring to be clothed upon with our habitation that is from heaven.
EMTV
For also in this we groan, earnestly desiring to be clothed with our habitation which is from heaven,
FBV
We sigh with longing for this, wanting so badly to be clothed with this new heavenly home.
GNV
For therefore we sighe, desiring to be clothed with our house, which is from heauen.
NASB
For indeed, in this tent we groan, longing to be clothed with our dwelling from heaven, NASB 2020
OJB
For indeed in this mishkaneinu we groan, longing for the train of our robe to be our sukkah from Shomayim.
TCENT
For in this tent we groan, longing to be further clothed with our heavenly dwelling,
T4T
While we are here on earth, we suffer. We often groan because we desire to go to heaven where God will give us our new bodies [MET].
WEB (US)
For most certainly in this we groan, longing to be clothed with our habitation which is from heaven,
Čeština
B21
Proto, dokud jsme v tomto stanu, sténáme touhou ocitnout se už v našem nebeském příbytku –
BKR
Pročež i v tomto stánku vzdycháme, v příbytek náš, kterýž jest s nebe, oblečeni býti žádajíce,
SNC [5:2–9]
Toužíme po tom a zároveň kolísáme, protože bychom se rádi vyhnuli umírání a vstoupili přímo do nesmrtelného života, k němuž nás Bůh už nyní připravuje: jako záruku nám dal svého Ducha. Proto se můžeme důvěřivě těšit na náš nebeský domov; ve svých tělech tu vlastně žijeme v cizině, daleko od své vlasti, kde nás očekává Kristus. Nevidíme ho, ale jsme s ním spojeni vírou. Proto s plnou důvěrou a rád opustím třeba hned toto tělo, abych získal domov u svého Pána. V každém případě však chci dělat to, co se líbí jemu, ať už to znamená setrvat zde v cizině, nebo se vydat do své vlasti. Na ničem jiném totiž nezáleží.