Jhn Jan, kapitola Evangelium podle Jana, kapitola 2

Ježíš proměňuje vodu ve víno

V galilejské vesnici Káně se za tři dny konala svatba a byla tam Ježíšova matka Marie. Mezi svatebními hosty byl Ježíš a jeho učedníci. Docházelo jim víno a Marie o tom řekla Ježíšovi.

„Proč mi to říkáš?“ odpověděl Ježíš. „Moje chvíle ještě nepřišla.“ Marie vyzvala obsluhující: „Udělejte všechno, co vám můj syn přikáže.“

Na chodbě stálo šest kamenných – asi hektolitrových – nádob, kterých se používalo k obřadnímu umývání. Ježíš poručil sloužícím, aby je naplnili vodou. Když to udělali, vyzval je: „Dejte z toho ochutnat správci hostiny.“ Nic netušící správce ochutnal vodu, kterou Ježíš proměnil ve víno, zavolal ženicha a řekl mu: „To víno je vynikající. Obvykle se začíná lepším a končí horším. Ale tobě vydrželo dobré víno až do konce.“

Zázrakem v Káni Ježíš poprvé projevil svou božskou moc. A jeho učedníci v něho uvěřili.

Potom Ježíš se svou matkou, bratry a učedníky strávil několik dní v Kafarnaum.

Ježíš obnovuje pořádek v chrámu

Blížily se židovské velikonoční svátky, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma. Na nádvoří Jeruzalémského chrámu našel směnárníky peněz, prodavače obětních býčků, ovcí a holubů. Upletl si z provázků důtky a z chrámového nádvoří prodavače i s dobytkem vyhnal. Směnárníkům zpřevracel stoly a rozházel peníze. „Pryč s tím odtud. Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ volal za nimi.

V té chvíli si učedníci vzpomněli na starozákonní proroctví: „Stravuje mne horlivost pro Boží dům.“

Židé se ho hněvivě ptali: „Jak si můžeš dovolit takto jednat? Máš-li pověření od Boha, dokaž je nějakým zázrakem!“

„Dobře,“ odpověděl Ježíš, „zbořte tento chrám, a já ho ve třech dnech znovu postavím.“

„Co je to za nesmysl?“ posmívali se mu Židé. „Vždyť chrám stavěli plných čtyřicet šest let, a ty bys ho chtěl vystavět ve třech dnech?“

Židé Ježíšova slova nepochopili. Nemluvil totiž o chrámu, ale o svém těle. I učedníci tomu porozuměli až po jeho zmrtvýchvstání.

Během Velikonoc vykonal Ježíš v Jeruzalémě řadu zázraků, a tak v něj mnozí uvěřili. Věděl o každém všechno, nepotřeboval se na nikoho vyptávat. Sám však zůstával pro mnohé hádankou.