Matouš 14 v různých překladech
Slovo na cestu
14:1
SNC
Tehdy slyšel galilejský vládce Herodes Antipas vyprávění o Ježíšovi
14:2
SNC
a řekl svým dvořanům: „To musí být Jan Křtitel! Vstal z mrtvých, a proto dělá takové zázraky!“
14:3
SNC
Před časem dal tento Herodes Jana zatknout a uvěznit.
14:4
SNC
Jan mu totiž vytýkal, že žije s Herodiadou, manželkou svého bratra Filipa.
14:5
SNC
Herodes by se Jana rád zbavil, ale bál se, protože lidé v něm viděli proroka.
14:6
SNC
Na oslavě Herodových narozenin tančila dcera Herodiady a okouzlila Heroda tak,
14:7
SNC
že jí přísahal splnit každé přání.
14:8
SNC
Herodiada navedla svou dceru a ta požádala: „Chci tady na míse hlavu Jana Křtitele.“
14:9
SNC
To bylo i na Heroda příliš. Nechtěl se však zostudit před hosty tím, že by zrušil svou přísahu.
14:10
SNC
Poručil proto, aby Jana sťali přímo ve vězení.
14:11
SNC
Jeho hlavu přinesli na míse tanečnici a ta ji donesla své matce.
14:12
SNC
Janovi žáci si vyžádali jeho tělo a pohřbili ho. Pak šli oznámit Ježíšovi, co se stalo.
14:13
SNC
Když to Ježíš slyšel, vstoupil do loďky a odplul na osamělé místo. Jakmile však lidé z okolí zjistili, kam jeho loďka míří, shromáždili se tam.
14:14
SNC
Když Ježíš vystoupil na břeh, čekaly ho již davy lidí. Měl s nimi soucit a uzdravil jejich nemocné.
14:15
SNC
Večer za ním přišli jeho učedníci a řekli: „Už je pozdě a tady v pustině se nedá koupit nic k jídlu. Rozluč se s nimi, ať si mohou po vesnicích něco opatřit.“
14:16
SNC
Ježíš jim na to řekl: „Kam by chodili, dejte jim najíst vy!“
14:17
SNC
Namítli: „Vždyť tu máme všeho všudy pět chlebů a dvě ryby!“
14:18
SNC
„Přineste je sem,“ vybídl je.
14:19
SNC
Potom řekl lidem, aby se usadili na trávě. A vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Pak ulamoval, dával učedníkům a ti rozdávali lidem.
14:20
SNC [14:20–21]
Najedlo se tam dosyta pět tisíc mužů kromě žen a dětí. A ještě nasbírali plných dvanáct košů zbytků.
14:21
SNC
14:22
SNC
Hned potom Ježíš přiměl své učedníky, aby přepluli na druhý břeh, zatímco on propustí shromážděné lidi.
14:23
SNC
Když se zástupy rozcházely, vystoupil Ježíš na horu, aby se o samotě modlil. Strávil tam skoro celou noc.
14:24
SNC
Loď s učedníky stále nemohla dosáhnout druhého břehu, protože vítr hnal vlny proti ní.
14:25
SNC
K ránu se Ježíš přiblížil k lodi po hladině jezera.
14:26
SNC
Učedníci ho považovali za přízrak a vyděsili se.
14:27
SNC
Ale Ježíš promluvil a uklidnil je: „Vzchopte se, to jsem já, nebojte se!“
14:28
SNC
Petr zvolal: „Pane, když máš takovou moc, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě!“
14:29
SNC
„Tak pojď!“ řekl Ježíš. A tak Petr opustil loď a šel k Ježíšovi.
14:30
SNC
Velké vlny ho však přece poděsily a začal se topit. „Pane, pomoz!“ vykřikl.
14:31
SNC
Ježíš ho rychle zachytil a řekl: „Kde je tvoje víra? Proč jsi pochyboval?“
14:32
SNC
Vstoupili na loď a vítr se hned utišil.
14:33
SNC
Učedníci před Ježíšem poklekli a vyznávali: „Ty jsi určitě Boží Syn!“
14:34
SNC
Pak přistáli v genezaretském kraji.
14:35
SNC
Jakmile ho tamější lidé poznali, rozneslo se to po širokém okolí a odevšad k němu nosili nemocné.
14:36
SNC
Prosili ho, aby se mohli alespoň dotknout lemu jeho šatu. A kdo se dotkl, byl uzdraven.