EccΕκκλ KazatelΕκκλησιαστής, kapitolaκεφάλαιο Kniha KazatelΕκκλησιαστής, kapitolaκεφάλαιο 11

Neskládej ruce

Posílej svůj chléb po vodě –

po čase znovu najdeš jej.

Rozděl vše na sedm nebo i osm dílů,

vždyť nevíš, co zlého může potkat zem.

Když se oblaka naplní vodou,

na zemi padne lijavec.

Když spadne strom, zůstane ležet,

ať padl k jihu, nebo na sever.

Kdo čeká vítr, nikdy nezaseje,

kdo hledí na mraky, nikdy nesklidí.

Tak jako nerozumíš cestě větru

anebo zárodku v lůnu těhotné,

stejně tak nerozumíš dílu Boha,

jenž působí to vše.

Rozsívej zrána svoje zrno

ani zvečera své ruce neskládej –

vždyť nevíš, zda se zdaří to, či ono,

či zda je stejně dobré obojí.

Raduj se z mládí

Jak sladké je světlo; vidět slunce je tak příjemné! Jakkoli dlouho člověk žije, ze všech těch let ať se raduje – ať ale přitom pamatuje, kolik jej čeká dnů v temnotě. Vše, co přijde, je zmar.