Heb Židům, kapitola List Židům, kapitola 10
Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti. Col 2:17Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni? Lev 16:34Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku. Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy. Mic 6:7; Heb 9:12Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil. Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil. 1Sa 15:22Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou. Psa 40:6; Jhn 5:46Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil, Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil. V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou. Heb 9:28A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů. Heb 9:9Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží, Heb 1:3Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho. Psa 110:1; Psa 2:8; 1Co 15:25; Heb 1:13Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají. Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv: Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je, Rom 11:27; Heb 8:8Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více. Jer 31:33Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích. Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu, Jhn 10:9; Jhn 14:6Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své, Mat 27:51A majíce kněze velikého nad domem Božím, 1Ti 3:15Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého, Lev 16:4; Ezk 36:25; 2Co 7:1; Eph 5:26A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.) A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích, Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje. 2Pe 3:8Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy, Heb 6:4Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky. Zep 1:18Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá. Deu 17:6; Deu 19:15; Mat 18:16; Jhn 8:17; 2Co 13:1Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil? Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj. Deu 32:35; Rom 12:19Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého. Luk 12:5Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení snášeli jste, Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli. Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radosti jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé. Act 21:11Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu. Mat 5:12Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení. Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati. Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm. Hab 2:3; Rom 1:17; Gal 3:11Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.