Act Skutky, kapitola Skutky apoštolů, kapitola 24
Souzen před Felixem
Po pěti dnech do Cesareje dorazil velekněz Ananiáš s některými staršími a s jistým řečníkem Tertullem, aby Pavla obvinili před místodržitelem.
Jakmile byl Pavel předvolán, Tertullus přednesl obžalobu: „Vznešený Felixi! Díky tobě již dlouho zakoušíme pokoj a díky tvé prozíravosti vše v tomto národě spěje k lepšímu, což bezvýhradně a všeobecně přijímáme s nejhlubší vděčností. Abych tě však příliš nezdržoval, prosím, abys nás krátce vyslyšel s vlídností sobě vlastní.
Shledali jsme, že tento muž je jako morová nákaza. Jakožto vůdce té sekty nazaretských vyvolává nepokoje mezi všemi Židy po celém světě. Act 28:22Pokusil se dokonce znesvětit chrám, a tak jsme ho zajali. [7] 24:7 Někt. rukopisy přidávají a chtěli ho soudit podle našeho Zákona. Velitel Lysiáš ale zasáhl, násilně nám ho vzal z rukou 8 a přikázal, ať jeho žalobci jdou za tebou. Act 21:28Když provedeš výslech, sám se budeš moci přesvědčit o všem, z čeho jej žalujeme.“
Židé s tou řečí souhlasili a potvrzovali, že je to pravda.
Místodržitel tedy pokynul k Pavlovi a ten se ujal slova: „Vím, že náš národ spravuješ již řadu let, a tak se budu hájit s klidnou myslí. Jak si můžeš ověřit, v Jeruzalémě, kam jsem přišel uctívat Boha, jsem nepobyl více než dvanáct dní. Nikdo mě neviděl hádat se s někým v chrámu nebo podněcovat davy, ať už v synagogách, nebo ve městě. To, z čeho mě tu obviňují, nemohou nijak prokázat.
Přiznávám však před tebou, že sloužím Bohu našich otců jako stoupenec té Cesty, kterou oni nazývají sektou. Věřím všemu, co je psáno v Zákoně a v Prorocích, a mám v Bohu naději, kterou chovají i oni, že nastane vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých. Dan 12:2; Jhn 5:28Proto se snažím, abych měl vždy čisté svědomí před Bohem i před lidmi.Act 23:1
Po letech jsem se vrátil do Jeruzaléma, abych svému národu přinesl dary pro chudé a oběti. Act 11:29; Rom 15:25Někteří Židé z Asie mě zastihli v chrámu, když jsem se bez davu a hluku podrobil očistnému obřadu. Act 21:26Pokud proti mně něco mají, měli by tu stát před tebou a žalovat mě. Anebo ať řeknou zde tito, jaký zločin na mě našli, když jsem stál před Veleradou. Snad šlo o to jediné, co jsem mezi nimi zvolal: ‚Dnes jsem před vámi souzen kvůli vzkříšení z mrtvých!‘“Act 23:6
Felix (který o té Cestě leccos věděl) pak případ odročil: „Rozhodnu vaši při, až se dostaví velitel Lysias.“ Pak poručil setníkovi, který Pavla střežil, ať mu ulehčí vazbu a nikomu z jeho přátel ať nebrání postarat se o něj.Act 27:3
Po několika dnech pak Felix přišel se svou manželkou Drusillou, která byla Židovka. Poslal pro Pavla a vyslechl si ho ohledně víry v Mesiáše. Když ale Pavel mluvil o spravedlnosti, o zdrženlivosti a o nadcházejícím soudu, Felix dostal strach. „Prozatím odejdi,“ řekl mu. „Zavolám si tě, až budu mít čas.“ Přitom ovšem doufal, že mu Pavel nabídne nějaký úplatek. Proto si ho také nechával často zavolat, aby si pohovořili.
Po dvou letech Felixe v úřadu vystřídal Porcius Festus. Felix se ovšem chtěl zavděčit Židům, a tak nechal Pavla ve vězení.Act 21:11; Act 25:9