Pro Přísloví, kapitola Kniha přísloví, kapitola 17
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem. Pro 15:17Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví. Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin. Pro 27:21; Jer 17:10Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného. Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty. Pro 14:31Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich. Psa 128:6; 2Ti 1:5Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá. Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu. Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. Pro 10:12Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. Deu 32:35; 1Pe 3:9; Rom 12:17; Rom 12:19; 1Th 5:15Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. Pro 24:24; Isa 5:23K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. Pro 18:24Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. Pro 6:1; Pro 11:15Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. Pro 6:14Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. Pro 15:20Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. Pro 15:13Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. Pro 21:14Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. Ecc 2:14; Ecc 8:1K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. Pro 15:20Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. Jas 1:19Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.