Jer JeremiášJeremias, kapitolakapitulo Kniha proroka JeremiášeAng Libro ni Jeremias, kapitolakapitulo 17

Mga hubad Itandi

Takto praví Hospodin: Zlořečený ten muž, kterýž doufá v člověka, a kterýž klade tělo za rámě své, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho. Psa 118:8; Pro 29:25; Isa 31:1Nebo bude podobný vřesu na pustině, kterýž necítí, když co přichází dobrého, ale bývá na vyprahlých místech na poušti v zemi slatinné, a v níž se nebydlí. Isa 1:30; Jer 48:6Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin. Psa 2:12; Pro 16:20; Isa 30:18Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce. Psa 1:3Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu? Psa 64:6Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho. 1Sa 16:7; 1Ch 28:9; Psa 7:9; Pro 17:3; Jer 11:20; Jer 20:12; Rev 2:23Koroptva škřečí, ale nevysedí. Tak kdož dobývá statku však s křivdou, v polovici dnů svých musí opustiti jej, a naposledy bude bláznem. Místo svatyně naší, stolice slavná Nejvyššího, věčně trvá. Jer 14:21Ó naděje Izraelova, Hospodine, všickni, kteříž tě opouštějí, nechť jsou zahanbeni. Kárání má v zemi této nechť jsou zapsána; nebo opustili pramen vod živých, Hospodina. Jer 2:13; Jer 14:8; Jhn 4:14; Jhn 8:6