Mrk Marek, kapitola Evangelium podle Marka, kapitola 4
Podobenství o rozsévači
Znovu pak začal vyučovat u jezera. Shromáždil se k němu tak obrovský zástup, že nastoupil do lodi na jezeře a posadil se. Celý ten zástup byl na břehu Mat 13:1; Luk 8:4a on je v podobenstvích učil o mnoha věcech. Ve svém vyučování jim řekl:
„Slyšte: Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval. A jak rozséval, některá semena padla podél cesty a přiletěli ptáci a sezobali je. Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla dost země, a ihned vzešla, protože země neměla hloubku. Když pak vyšlo slunce, spálilo je, a protože neměla kořen, uschla. Jiná zas padla do trní, a když trní vyrostlo, udusilo je, takže nevydala úrodu. Ještě jiná však padla na dobrou půdu, vzešla, vzrostla a vydala úrodu – některé dalo třicetinásobek, jiné šedesátinásobek a jiné stonásobek.“ Potom dodal: „Kdo má uši k slyšení, slyš.“
Jakmile byl o samotě, ti, kdo byli s ním, se ho spolu s Dvanácti ptali na ta podobenství. „Vám je svěřeno tajemství Božího království,“ odpověděl jim, „ale těm, kdo jsou vně, se to všechno děje v podobenstvích, Mat 11:25; Mat 16:17; 1Co 2:10aby
‚hleděli a hleděli, ale nechápali,
poslouchali a slyšeli, ale nerozuměli,
aby se snad neobrátili
a nebylo jim odpuštěno.‘“4:12 Iz 6:9–10Isa 6:9; Mat 13:14; Luk 8:10; Jhn 12:40
Tehdy jim řekl: „Vy to podobenství nechápete? A jak porozumíte všem ostatním podobenstvím? Rozsévač rozsévá Slovo. Mat 13:18; Luk 8:11Ti, kterým se rozsévá Slovo podél cesty, jsou tito: Jakmile uslyší, ihned přichází satan a bere Slovo, které do nich bylo zaseto. Ti, kterým se seje na skalnatou půdu, jsou pak tito: Jakmile uslyší Slovo, hned je s radostí přijímají, Isa 42:20; Ezk 33:31; Jhn 5:35ale nemají v sobě kořen a jsou nestálí. Když potom kvůli Slovu nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadají. Další jsou ti, kterým se seje do trní: To jsou ti, kteří slyší Slovo, ale pak přicházejí starosti tohoto světa, oklamání bohatstvím a chtivost po dalších věcech a dusí Slovo, takže se stává neplodným. Luk 12:15; 1Ti 6:9A pak jsou ti, u kterých se seje na dobré půdě: Slyší Slovo, přijímají je a přinášejí úrodu – jeden třicetinásobnou, jiný šedesátinásobnou a jiný stonásobnou.“
Jiná podobenství o Království
Dále jim řekl: „Přináší se snad lampa, aby ji postavili pod vědro nebo pod postel? Nemá se postavit na svícen? Mat 5:15; Luk 8:16Není totiž nic skrytého, co by nemělo být zjeveno, ani nic tak utajeného, aby to nevyšlo najevo. Mat 10:26; Luk 8:17; Luk 12:2Má-li kdo uši k slyšení, slyš!“
Řekl jim také: „Dávejte pozor na to, co posloucháte. Jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno a ještě vám bude přidáno. Mat 7:2; Luk 6:38Tomu, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.“Mat 13:12; Mat 25:29; Luk 8:18; Luk 19:26
Potom řekl: „Boží království působí, jako když člověk hodí zrno na zem. Spí a vstává ve dne i v noci a to zrno klíčí a roste, a on ani neví jak. Země totiž plodí úrodu sama od sebe – nejdříve stéblo, potom klas a potom zralé obilí v klasu. A když úroda dozraje, ihned se chopí srpu, protože nastala žeň.“
Řekl také: „K čemu přirovnáme Boží království? Jakým podobenstvím ho představíme? Mat 13:31; Luk 13:18Je jako zrnko hořčice, které když je zaseto do země, je nejmenší ze všech semen na zemi. Jakmile je však zaseto, roste, až je největší ze všech keřů, a vyráží mohutné větve, takže i ptáci mohou hnízdit v jeho stínu.“
Přinášel jim Slovo v mnoha takových podobenstvích, nakolik byli schopni rozumět. Mat 13:34Nemluvil k nim jinak než v podobenstvích, ale svým učedníkům všechno v soukromí vysvětloval.
Kdo to vůbec je?
Večer onoho dne jim řekl: „Přeplavme se na druhou stranu.“ Mat 8:23; Luk 8:22Opustili tedy zástup a vzali ho, jak byl, na loďku. Byly s ním i jiné loďky. Tehdy se strhla veliká větrná bouře. Vlny se valily na loď a ta se už naplňovala vodou.
On ale spal na polštáři na lodní zádi. Vzbudili ho tedy: „Mistře, nezajímá tě, že umíráme?“
Když se probudil, okřikl vítr a přikázal vlnám: „Tiše, klid!“ Vítr se utišil a nastal naprostý klid.Job 26:12; Psa 89:10
„Proč se tak bojíte?“ řekl jim pak. „Ještě pořád nemáte víru?“
Byli z toho úplně vyděšení. „Kdo to vůbec je?“ ptali se jeden druhého. „Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!“