Pro Přísloví, kapitola Kniha přísloví, kapitola 28
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou. Lev 26:36; Deu 28:25Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování. Pro 29:8Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba. Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor. Isa 5:20Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu. Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý. Pro 19:1Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému. Pro 29:3Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval. Job 27:16Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností. Job 27:8Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré. Pro 26:27Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej. Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk. Pro 29:2Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde. Psa 32:5; 1Jn 1:9Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé. Job 3:25; Rom 11:20Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným. Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů. Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží. Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou. Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou. Pro 12:11Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny. Pro 20:21Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí. Pro 18:5; Pro 24:23Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde. 1Ti 6:9Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem. Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka. Mat 15:5Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude. Pro 13:10Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě. Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení. Deu 15:7; 2Co 9:9Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.