2Co 2. Korintským, kapitola Druhý list Korintským, kapitola 2
Rozhodl jsem se, že k vám znovu nepřijdu se zármutkem. Kdybych vás totiž zarmoutil, kdo by mi zbyl, aby mě potěšil, než ten, koho jsem zarmoutil? Proto jsem vám o tom napsal, abych se, až přijdu, nemusel rmoutit nad těmi, z nichž bych se měl radovat. Jsem o vás všech přesvědčen, že má radost je radostí vás všech. 2Co 1:14Psal jsem vám s velikou úzkostí, se sevřeným srdcem a s mnoha slzami, ne abyste byli zarmouceni, ale abyste poznali lásku, kterou k vám přetékám.1Co 5:1
Pokud někdo někoho zarmoutil, nezarmoutil mne, ale zčásti (abych nepřeháněl) vás všechny. Takovému stačí trest, který dostal od většiny z vás. 1Co 5:5Teď mu už ale raději odpusťte a potěšte ho, aby snad nebyl přemožen přílišným zármutkem. Prosím vás, ukažte mu, že ho stále milujete.
Psal jsem vám totiž proto, abych vás vyzkoušel a poznal, zda jste ve všem poslušní. Komu vy odpouštíte, tomu odpouštím i já. Stejně tak já, když jsem někomu odpustil, udělal jsem to před Kristovou tváří kvůli vám. Nenechme se oklamat satanem – jeho úmysly nám přece nejsou neznámé.Luk 22:31; 1Pe 5:8
Kristova vůně
Když jsem přišel s Kristovým evangeliem do Troady, měl jsem tam od Pána otevřené dveře, ale v duchu jsem neměl klid, protože jsem tam nenašel svého bratra Tita. Proto jsem se s nimi rozloučil a vydal se do Makedonie.
Ale díky Bohu, který nás stále vodí v Kristově vítězném průvodu a všude skrze nás šíří vůni svého poznání! Pro Boha jsme totiž Kristovou líbeznou vůní mezi těmi, kdo jsou zachraňováni, i mezi těmi, kdo hynou. 1Co 1:18; 2Co 4:3Jedněm jsme smrtelnou vůní ke smrti, druhým jsme vůní života k životu. Kdo je ale k takové službě způsobilý? Luk 2:34; 2Co 3:5My na rozdíl od mnohých nekupčíme s Božím slovem, ale mluvíme před Boží tváří v Kristu z upřímných pohnutek, z Božího pověření.2Co 1:12; 2Co 4:2; 2Co 11:15; 1Ti 6:5; Tit 1:11