Rom Římanům, kapitola List Římanům, kapitola 9
Izrael – Boží vyvolený
Říkám pravdu v Kristu, nelžu; i mé svědomí v Duchu svatém potvrzuje, že v srdci nosím hluboký zármutek a neustálou bolest. Přál bych si sám být zavržen od Krista ve prospěch svých bratrů, svých tělesných příbuzných, Exo 32:32Izraelitů! Jim totiž patří synovství, sláva i smlouvy, jim byl dán Zákon, bohoslužba i zaslíbení, Exo 4:22; Exo 20:1; 1Sa 4:21jejich jsou praotcové a z nich tělesně pochází Kristus, který je nade vším, Bůh požehnaný navěky! Amen.Mat 1:1; Luk 3:23
Ale ne že by Boží slovo selhalo. Ne všichni z Izraele jsou totiž opravdu Izrael. Num 23:19; Rom 3:3Ne všichni jsou jeho dětmi jen proto, že jsou símě Abrahamovo. Říká přece: „Tvé símě vzejde skrze Izáka.“9:7 Gn 21:12 Gen 21:12; Heb 11:18To znamená, že Božími dětmi nejsou děti těla, ale za símě se počítají děti zaslíbení. Gal 4:28Ono zaslíbení znělo: „V tento čas přijdu a Sára bude mít syna.“9:9 Gn 18:10, 14 Gen 18:10A to není vše. Z téhož muže, našeho otce Izáka, počala Rebeka dva syny. Gen 25:21Ještě se nenarodili a neudělali nic dobrého ani zlého – aby se však Boží rozhodnutí opíralo o vyvolení (nešlo totiž o skutky, ale o Toho, který povolává), bylo jí řečeno: „Starší bude sloužit mladšímu.“9:12 Gn 25:23 Gen 25:23Jak je psáno: „Jákoba jsem si zamiloval, Ezaua jsem však zavrhl.“9:13 Mal 1:2–3Mal 1:2
Co na to řekneme? Není Bůh nespravedlivý? V žádném případě! Deu 32:4Už Mojžíšovi přece řekl:
„Smiluji se, nad kým se smiluji,
a slituji se, nad kým se slituji.“9:15 Ex 33:19Exo 33:19
Nezáleží tedy na tom, kdo chce, nebo na tom, kdo se snaží, ale na Bohu, který se smilovává. Faraonovi přece Písmo říká: „Proto jsem tě pozdvihl, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.“9:17 Ex 9:16 Exo 9:16; Exo 14:4Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, zatvrzuje.
Hrnčíř a nádoby
Možná mi řekneš: „Co mu tedy ještě vadí? Copak se někdo vzepřel jeho vůli?“Isa 46:10; Jer 49:19
Ale člověče, kdo vůbec jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: „Proč jsi mě udělal takhle?“9:20 Iz 29:16; 45:9 Isa 29:16; Isa 45:9Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci? Ze stejné hroudy může udělat jednu nádobu na ozdobu a druhou na smetí. Jer 18:4; Jer 18:6; 2Ti 2:20A co když Bůh, ačkoli byl odhodlán projevit svůj hněv a ukázat svou moc, snášel s velikou trpělivostí nádoby hněvu, určené ke zničení? Rom 2:4Co když chtěl ukázat bohatství své slávy na nádobách milosrdenství, které připravil ke slávě, Rom 8:28totiž na nás, které povolal nejen z Židů, ale i z pohanů?Rom 3:29
Jak stojí u Ozeáše:
„Ne svůj lid nazvu lidem svým,
nemilovanou budu milovat.“9:25 Oz 2:23Hos 2:25; 1Pe 2:10
„Na místě, kde slýchali: ‚Nejste můj lid,‘
syny živého Boha se budou jmenovat.“9:26 Oz 1:9Hos 2:1
Izaiáš pak volá ohledně Izraele:
„I kdyby synů Izraele bylo jak písku v moři,
jen hrstka z nich se zachrání.
Hospodin učiní rázný konec,
vykoná svůj soud nad zemí.“9:28 Iz 10:22–23Isa 10:22
A ještě předtím Izaiáš řekl:
„Kdyby nám Hospodin zástupů
nenechal aspoň símě naživu,
už bychom byli jako Sodoma,
dopadli bychom jako Gomora!“9:29 Iz 1:9Isa 1:9; Gen 19:24
Kámen úrazu
Co na to řekneme? Že pohané, kteří o spravedlnost neusilovali, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti z víry. Rom 10:20Izrael usiloval plnit Zákon, jenž měl vést ke spravedlnosti, ale tohoto cíle nikdy nedosáhl. Rom 11:7Proč? Protože ji nehledali na základě víry, ale na základě skutků. Narazili na kámen úrazu, jak je psáno:
„Hle, pokládám na Sionu
kámen úrazu a skálu pohoršení;
kdokoli však v něj věří,
se jistě nezklame.“9:33 Iz 8:14; 28:16Isa 8:14; Isa 28:16; Psa 118:22; Mat 21:44; Mrk 12:10; Luk 2:34; Luk 20:17