Sir Sírachovec, kapitola Kniha Sírachovcova, kapitola 50
Velekněz Šimon
Velekněz Šimon, syn Oniášův,50:1 Šimon II. (asi 220–195 př. n. l.), syn Oniáše II. (zmíněn v 3Mak 2:1).
vůdce svých bratrů a chlouba lidu,50:1 Viz pozn. u 49:15.
za svého života opravil Boží dům;
opevnil chrám za svých dnů.2Ma 3:4
Položil základy vysokých dvojitých hradeb,
do výše se tyčící chrámový okrsek.
Za jeho dnů byl vyhlouben vodojem,
nádrž rozlehlá jako moře.
Starostlivě chránil lid před neštěstím
a před obléháním město opevnil.
Jakou měl slávu, když stál uprostřed lidu,
když vycházel ze svatyně za oponou!50:5 Tj. v Den smíření (srov. Lv 16).
Byl jako jitřenka vprostřed mraků,
jak měsíc v době úplňku,
jak slunce osvěcující chrám Nejvyššího,
jak duha zářící ve třpytných oblacích,
jak růže kvetoucí za jarních dnů,
jak lilie u vodních pramenů,
jak libanonský les v letní den,
jak oheň v kadidelnici s kadidlem,
jak nádoba tepaná z ryzího zlata
všemi drahokamy zdobená,
jak plody obsypaná oliva,
jak cypřiš tyčící se do oblak.
Když si bral slavnostní roucho
a oblékl skvostné ozdoby,
když vystupoval k svatému oltáři,
naplnil slávou chrámové nádvoří.
Když přijímal z rukou kněží části obětí,
a stál u oltářního ohniště
s věncem bratří kolem sebe,
byl jako mladý libanonský cedr,
obklopený kmeny palem.Exo 28:4
A když všichni synové Áronovi ve své nádheře
stáli s Hospodinovou obětí v rukou
před celým shromážděním Izraele,
konal bohoslužbu u oltáře,
aby Nejvyššímu, Všemohoucímu vystrojil oběť.
Vzal do ruky pohár,
aby vykonal úlitbu z krve hroznů,
a vylil trochu k patě oltáře
jako příjemnou vůni Nejvyššímu, Králi vesmíru.
Synové Áronovi přitom pozvedli hlas
a zatroubili na kovové trubky,
aby zazněly hlasité fanfáry
na připomínku před Nejvyšším.
Všechen lid přitom společně
padl hned tváří k zemi,
aby se poklonil svému Hospodinu,
Nejvyššímu, Všemohoucímu Bohu.
Zpěváci ho začali chválit svým hlasem
a mocně zněla lahodná píseň.Num 10:10
Lid začal prosit Hospodina, Nejvyššího,
a modlil se k Milosrdnému,
dokud neskončil Hospodinův obřad
a nebyla dovršena bohoslužba.
Šimon pak sestoupil a pozvedl ruce
nad celým shromážděním synů Izraele,
aby jim svými rty dal Hospodinovo požehnání
a s hrdostí vyslovil jeho jméno.
Tehdy se lid znovu poklonil,
aby přijal požehnání od Nejvyššího.
Epilog
Výzva k modlitbě
A nyní dobrořečte Bohu veškerenstva,
který všude koná divy veliké,
který nás pěstuje už od matčina lůna
a zahrnuje nás svým soucitem.Num 6:23
Kéž naplní naše srdce radostí
a daruje Izraeli mír
za našich dnů i navěky.
Kéž nás provází jeho soucit
a za našich dnů nás vykoupí!Jol 2:21
Proti cizincům
Dva národy jsou mi odporné
a třetí není ani národem:
obyvatelé pohoří Seír,50:26 Podle hebr. a lat. znění (LXX: hory Samaří). Filištíni
a tlupa hlupáků, co žijí v Šechemu.1Ki 8:23
Závěr spisu
Poučení moudrosti a vědění
zapsal do této knihy Ješua,
syn Siracha, syna Eleazarova z Jeruzaléma,
z jehož srdce moudrost tryskala.
Blaze tomu, kdo se těmito slovy bude zabývat;
kdo si je vezme k srdci, dojde moudrosti.Jhn 4:9
Bude-li podle nich jednat, zvládne všechno,
vždyť jeho stezkou bude Hospodinovo světlo.