SirΣειρ SírachovecΣοφία Σειράχ, kapitolaκεφάλαιο Kniha SírachovcovaΣοφία Ιησού υιού Σειράχ, kapitolaκεφάλαιο 50

Velekněz Šimon

Velekněz Šimon, syn Oniášův,(a)50:1 Šimon II. (asi 220–195 př. n. l.), syn Oniáše II. (zmíněn v 3Mak 2:1).

vůdce svých bratrů a chlouba lidu,(b)50:1 Viz pozn. u 49:15.

za svého života opravil Boží dům;

opevnil chrám za svých dnů.2Ma 3:4

Položil základy vysokých dvojitých hradeb,

do výše se tyčící chrámový okrsek.

Za jeho dnů byl vyhlouben vodojem,

nádrž rozlehlá jako moře.

Starostlivě chránil lid před neštěstím

a před obléháním město opevnil.

Jakou měl slávu, když stál uprostřed lidu,

když vycházel ze svatyně za oponou!(c)50:5 Tj. v Den smíření (srov. Lv 16).

Byl jako jitřenka vprostřed mraků,

jak měsíc v době úplňku,

jak slunce osvěcující chrám Nejvyššího,

jak duha zářící ve třpytných oblacích,

jak růže kvetoucí za jarních dnů,

jak lilie u vodních pramenů,

jak libanonský les v letní den,

jak oheň v kadidelnici s kadidlem,

jak nádoba tepaná z ryzího zlata

všemi drahokamy zdobená,

jak plody obsypaná oliva,

jak cypřiš tyčící se do oblak.

Když si bral slavnostní roucho

a oblékl skvostné ozdoby,

když vystupoval k svatému oltáři,

naplnil slávou chrámové nádvoří.

Když přijímal z rukou kněží části obětí,

a stál u oltářního ohniště

s věncem bratří kolem sebe,

byl jako mladý libanonský cedr,

obklopený kmeny palem.Exo 28:4

A když všichni synové Áronovi ve své nádheře

stáli s Hospodinovou obětí v rukou

před celým shromážděním Izraele,

konal bohoslužbu u oltáře,

aby Nejvyššímu, Všemohoucímu vystrojil oběť.

Vzal do ruky pohár,

aby vykonal úlitbu z krve hroznů,

a vylil trochu k patě oltáře

jako příjemnou vůni Nejvyššímu, Králi vesmíru.

Synové Áronovi přitom pozvedli hlas

a zatroubili na kovové trubky,

aby zazněly hlasité fanfáry

na připomínku před Nejvyšším.

Všechen lid přitom společně

padl hned tváří k zemi,

aby se poklonil svému Hospodinu,

Nejvyššímu, Všemohoucímu Bohu.

Zpěváci ho začali chválit svým hlasem

a mocně zněla lahodná píseň.Num 10:10

Lid začal prosit Hospodina, Nejvyššího,

a modlil se k Milosrdnému,

dokud neskončil Hospodinův obřad

a nebyla dovršena bohoslužba.

Šimon pak sestoupil a pozvedl ruce

nad celým shromážděním synů Izraele,

aby jim svými rty dal Hospodinovo požehnání

a s hrdostí vyslovil jeho jméno.

Tehdy se lid znovu poklonil,

aby přijal požehnání od Nejvyššího.

Epilog

Výzva k modlitbě

A nyní dobrořečte Bohu veškerenstva,

který všude koná divy veliké,

který nás pěstuje už od matčina lůna

a zahrnuje nás svým soucitem.Num 6:23

Kéž naplní naše srdce radostí

a daruje Izraeli mír

za našich dnů i navěky.

Kéž nás provází jeho soucit

a za našich dnů nás vykoupí!Jol 2:21

Proti cizincům

Dva národy jsou mi odporné

a třetí není ani národem:

obyvatelé pohoří Seír,(d)50:26 Podle hebr. a lat. znění (LXX: hory Samaří). Filištíni

a tlupa hlupáků, co žijí v Šechemu.1Ki 8:23

Závěr spisu

Poučení moudrosti a vědění

zapsal do této knihy Ješua,

syn Siracha, syna Eleazarova z Jeruzaléma,

z jehož srdce moudrost tryskala.

Blaze tomu, kdo se těmito slovy bude zabývat;

kdo si je vezme k srdci, dojde moudrosti.Jhn 4:9

Bude-li podle nich jednat, zvládne všechno,

vždyť jeho stezkou bude Hospodinovo světlo.