Act SkutkyApostlite teod, kapitolapeatükk Skutky apoštolůApostlite teod, kapitolapeatükk 20

V Makedonii, Řecku a Asii

Jakmile to pozdvižení skončilo, Pavel svolal učedníky, rozloučil se s nimi a vyrazil do Makedonie. Prošel ty kraje, mnohokrát povzbudil místní učedníky a dorazil do Řecka, kde strávil tři měsíce. Potom se chystal odplout do Sýrie, ale kvůli židovským úkladům se rozhodl vrátit přes Makedonii. Doprovázeli ho:

Sopater z Beroje,
Aristarchos a Sekundus z Tesaloniky,
Gaius a Timoteus z Derbe
a Tychikos a Trofimos z Asie.Act 19:29; Act 27:2

Ti šli napřed a čekali v Troadě na nás, kteří jsme po Svátku nekvašených chlebů vypluli z Filip. Během pěti dnů jsme dorazili k nim do Troady a strávili jsme tam týden.

Když jsme se prvního dne po sobotě sešli k lámání chleba, Pavel k nim mluvil, a protože se druhý den chystal odejít, protáhl svou řeč až do půlnoci. Act 2:46; 1Co 10:16V horní místnosti, kde se shromáždili, svítilo hodně lamp. Jeden mladík jménem Eutychus seděl v okně a při Pavlově dlouhé řeči se o něj pokoušel hluboký spánek. Nakonec ho spánek přemohl a on spadl z třetího poschodí dolů. Když ho zvedli, byl mrtev. Pavel sešel dolů a objal jej; potom ho vzal do náruče a řekl: „Buďte klidní, je v něm život!“ Pak vystoupil nahoru, lámal chléb a po jídle ještě dlouho mluvil, až do rána, kdy odešel. Toho chlapce pak přivedli živého a byli nesmírně potěšeni.

My ostatní jsme vyrazili napřed. Vypluli jsme na lodi k Assu, kde jsme měli přibrat Pavla; přál si tam totiž jít sám pěšky. Když jsme se v Assu setkali, vzali jsme ho na palubu a připluli do Mitylény. Odtud jsme pokračovali dál a druhého dne jsme se přiblížili k ostrovu Chios. Nazítří jsme připluli k Samu a dalšího dne jsme dorazili do Milétu. Pavel se totiž rozhodl minout Efes, aby se v Asii nezdržel. Spěchal do Jeruzaléma, kam se chtěl dostat pokud možno na den Letnic.

Pavel se loučí

Z Milétu poslal zprávu do Efesu a zavolal k sobě starší církve. Když k němu přišli, řekl jim: „Sami víte, jak jsem strávil všechen čas, kdy jsem byl s vámi, od prvního dne, kdy jsem přišel do Asie: Act 19:9Jak jsem sloužil Pánu se vší pokorou, v slzách a uprostřed mnoha zkoušek, které mě potkaly kvůli židovským úkladům; jak jsem vám nezamlčel nic užitečného, ale kázal vám a učil veřejně i po domech; jak jsem Židům i Řekům vydával svědectví o pokání k Bohu a o víře v našeho Pána Ježíše.Luk 24:47

Teď ale jdu, puzen Duchem, do Jeruzaléma. Nevím, co mě tam čeká, ačkoli mi Duch svatý v každém městě potvrzuje, že mě čekají pouta a soužení. Act 9:16; Act 21:11; 1Th 3:3Já však na to nedbám; v životě mi nejde o nic víc, než abych dokončil svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše: abych byl svědkem evangelia o Boží milosti.Act 21:13; Rom 8:35; Gal 1:1; Col 1:24; Tit 1:3

Teď vím, že nikdo z vás, mezi nimiž jsem chodil a kázal o Božím království, mě už nikdy neuvidí. Proto před vámi dnešní den prohlašuji, že jsem čistý od krve všech, Ezk 33:9; Act 18:6neboť jsem nic nezamlčel, ale oznámil vám veškerou Boží vůli. Luk 7:30; Eph 1:11Dbejte tedy na sebe i na celé stádo, jehož správci vás Duch svatý ustanovil, abyste pásli Boží církev, kterou vykoupil svou vlastní krví. Isa 53:12; Jhn 21:15; 1Pe 5:2; Rom 3:25Vím, že po mém odchodu mezi vás přijdou draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo. Mat 7:15; 2Pe 2:1I z vás samotných povstanou lidé, kteří budou překrucovat pravdu, aby strhli učedníky za sebou. Proto bděte a pamatujte, že jsem po tři roky dnem i nocí bez přestání v slzách napomínal jednoho každého z vás.Mat 25:13; Heb 13:17

Teď vás tedy svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vybudovat vás a dát vám dědictví mezi všemi posvěcenými. Eph 1:18Od nikoho jsem nechtěl stříbro, zlato ani šaty. 1Sa 12:3Sami víte, že jsem těmato rukama vydělával na potřeby své i svých společníků. Act 18:3; 1Co 4:12; 1Th 2:9; 2Th 3:8Tím vším jsem vám ukázal, že máme poctivě pracovat, pomáhat slabým a pamatovat na slova Pána Ježíše, který řekl: ‚Požehnanější je dávat než dostávat.‘“Luk 6:38; Luk 18:22

Po těch slovech s nimi všemi poklekl a modlil se. Všichni se dali do velikého pláče, objímali Pavla a líbali ho. Nejvíce se rmoutili nad jeho slovy, že už ho nikdy neuvidí. Tak ho doprovázeli až k lodi.