Bar Báruk, kapitola Kniha Báruk, kapitola 2
Hospodin tedy naplnil svá slova, jimiž nás všechny varoval – naše soudce, kteří soudili Izrael, naše krále a vladaře i každého Izraelce a Judejce. Dan 9:2Nikde pod celým nebem se ještě nestalo, co Hospodin dopustil v Jeruzalémě. Jak je psáno v Zákoně Mojžíšově, Deu 28:53kdekdo z nás jedl maso vlastních synů a maso vlastních dcer!2:3 Lv 26:29; Dt 28:53–57 (srov. Jr 19:9; Pl 2:20; 4:10) Hospodin nás vydal do rukou všem okolním královstvím, k pohrdání a pustošení všemi národy v okolí, kam nás rozptýlil. Místo, abychom byli vyvýšeni, jsme byli sraženi,2:5 srov. Dt 28:13 neboť jsme zhřešili proti Hospodinu, našemu Bohu, když jsme neposlouchali jeho hlas.
Hospodinu, našemu Bohu, náleží spravedlnost, ale nám a našim otcům je dnes hanba. Bar 1:15; Dan 9:7Přišla na nás všechna neštěstí, kterými nám Hospodin hrozil, my jsme se ale nesnažili usmířit Hospodina tím, že bychom se každý odvrátili od myšlenek svého zlého srdce. Hospodin proto neopomněl přivést na nás ta neštěstí. Hospodin je totiž spravedlivý ve všech skutcích, jež nám přikázal plnit, Dan 9:14ale my jsme neposlechli jeho hlas, že máme žít podle nařízení, která nám postavil před oči.Lev 26:14
Smiluj se nad námi
Hospodine, Bože Izraele,2:11 srov. paralelu v Da 9:15–19 ty jsi vyvedl svůj lid z Egypta mocnou rukou, znameními a zázraky, velikou mocí a vztaženou paží a získal sis jméno, jaké máš až dodnes;2:11 Dt 4:34; Neh 9:10; Iz 63:12; Jr 32:21; Da 9:15 Dan 9:15my jsme však, Hospodine, Bože náš, jednali hříšně, bezbožně a zle proti všem tvým příkazům. Dan 9:5Odvrať od nás svůj hněv – vždyť už nás mezi národy, kam jsi nás rozptýlil, zbyla jen hrstka! Dan 9:16Vyslyš naši modlitbu a naši prosbu, Hospodine. Vysvoboď nás kvůli sobě samému a dej nám milost před tváří těch, kdo nás odvlekli. Ať celá země pozná, že ty jsi Hospodin, náš Bůh, a že Izrael i jeho potomstvo nese tvé jméno. Shlédni ze svého svatého příbytku, Hospodine, a všimni si nás. Nakloň své ucho, Hospodine, a slyš, Deu 26:15; Isa 63:15otevři své oči, Hospodine, a hleď: Mrtví v podsvětí, kterým byl z nitra odňat dech, už Hospodinu slávu a spravedlnost nevzdají.2:17 Ž 6:6; 88:11–13; Iz 38:18–19 Psa 6:6; Psa 115:17; Sir 17:24; Isa 38:18; Dan 9:18Slávu a spravedlnost ti, Hospodine, vzdá člověk živý, jenž kráčí s velikým trápením slabý a sehnutý, oči mu pohasínají a duše hladoví.Mat 5:6
Hospodine, Bože náš, nemůžeme před tvou tváří prosit o slitování kvůli zásluhám našich otců a králů. Dan 9:18Vylil jsi na nás svůj hněv a prchlivost, jak jsi to prohlašoval skrze své služebníky proroky: „Tak praví Hospodin: Skloňte svůj hřbet, služte babylonskému králi,2:21 Jr 27:12 a zůstanete v zemi, kterou jsem dal vašim otcům. Jer 27:12Pokud však neposlechnete Hospodinův hlas, že máte sloužit babylonskému králi, Jer 38:2nechám v judských městech i v Jeruzalémě utichnout hlas radosti a veselí, hlas ženicha a nevěsty a z celé té země bude pustina bez lidí.“2:23 Jr 7:34; 16:9; 25:10 Jer 7:34; Jer 16:9; Jer 25:10My jsme však ten hlas, že máme sloužit babylonskému králi, neposlechli a ty jsi naplnil svá slova, jimiž jsi nás varoval skrze své služebníky proroky, že „kosti našich králů a kosti našich otců budou vyhrabány z hrobů.“2:24 Jr 8:1–2 (srov. Jr 22:19; 36:30) Jer 27:17A opravdu – leží pohozeny na denním žáru a nočním mrazu! Zemřeli v strašných útrapách, hladem, mečem a morem. A z chrámu, který byl zasvěcen tvému jménu, jsi kvůli nepravosti domu Izraelova a domu Judova nechal jen to, čím je dnes.
Hospodine, Bože náš, naložil jsi s námi podle své nesmírné dobroty a svého velikého slitování, jak jsi prohlásil skrze svého služebníka Mojžíše v den, kdy jsi mu nařídil napsat pro syny Izraele svůj Zákon: Lev 26:3; Lev 26:9„Jestliže neuposlechnete můj hlas, přísahám, že tento hlučný a početný zástup se mezi národy, kam ho rozptýlím, ztenčí v malý hlouček. Lev 26:33Vím, že mě neposlechnou, protože je to tvrdošíjný lid.2:30 Ex 32:9; 33:3–5; Dt 9:6, 13 (srov. Jr 17:23; 19:15) V zemi svého vyhnanství se ale v srdci obrátí Deu 9:13; Lev 26:41a poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh. Dám jim srdce a vnímavé uši,2:31 Jr 24:7; 32:39; Ez 11:19; 36:26 Deu 30:6a budou mě v zemi svého vyhnanství chválit. Budou připomínat mé jméno a odvrátí se od své zatvrzelosti a od svých zločinů, neboť si uvědomí osud svých otců, kteří hřešili proti Hospodinu. Tehdy je navrátím do země, kterou jsem zaslíbil jejich otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, a budou v ní vládnout. Rozmnožím je a už se nezmenší Jer 30:10; Gen 12:7; Gen 13:15a uzavřu s nimi věčnou smlouvu: Já budu jejich Bůh a oni můj lid. Už nikdy pak svůj lid Izrael nevyženu ze země, kterou jsem jim dal.“2:35 Dt 30:1–10; Jr 31:31–34Jer 32:38