Psa Žalmy, žalm Kniha žalmů, žalm 104
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl. Psa 103:1; Psa 103:22Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu. Gen 1:3; Gen 1:6; Gen 1:8Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém. Gen 1:7Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající. Heb 1:7Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků. Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody. K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily, Job 37:5(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil. Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země. Job 38:10Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami, Psa 74:15; Deu 11:11; Job 5:10A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou. Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává. Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země. Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země, Psa 147:8A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský. Jdg 9:13Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil. Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí. Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků. Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj. Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní: Gen 1:16Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého. Psa 147:9; Isa 31:4Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají. Job 37:8Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera. Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého. Psa 33:5; Psa 92:5V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí. Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál. Job 40:20Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým. Psa 145:15Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi. Pro 6:8Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí. Job 12:10; Dan 5:23Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země. Job 33:4Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých. On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří. Psa 144:5Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává. Psa 34:1Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu. Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.Psa 103:1